TŘI SEKERY

recenze

Tři Sekery (2024) / Knižní střípky

134/2024
TŘI SEKERY
KATEŘINA SURMANOVÁ
Nakl. KALIBR
Rok vydání 2024
336 stran
14h 28min

Psala jsem to již u dvou předchozích autorčiných knih a budu se opakovat potřetí. Já jsem opět velice spokojená. Nějaká ta inspirace Kingem mi vůbec nevadí, páč jsem barbar a Kingouš je mi volný. Já na Kateřininých knihách miluji, jak píše, jak si hraje s naší krásnou češtinou, jaké používá slovní obraty, přirovnání, které v tomto žánru běžně nevidíte a vlastně ani nevyhledáváte, ale stejně si myslím, že díky tomu všemu výše zmíněnému jsou její texty originální, jiné, osvěžující, pro mě je radost je číst, i když teda nic veselého a hladícího po duši tam nenajdeme. Zároveň však chápu, že ne každému to sedne. Mně to však sedlo už u ŠEPOTU.

K napsání závěrečného dílu volné mysteriózní trilogie autorku inspirovala jedna skutečná událost, která se stala v obci TŘI SEKERY.

Opět i zde máme více časových rovin, motiv dětí a něco shnilého v minulosti. A velkou radost mi udělalo, že jsem potkala staré známé, hlavně Imbuse, v to jsem doufala a na to se těšila.

Vše se točí kolem mladého muže Michala, úspěšného YouTubera, který svou kariéru založil na tom, že navštěvuje různá záhadná a opuštěná místa, což jak všichni víme v poslední době velice frčí.

Když se dozví, že kněz z jeho rodného města skončil za mřížemi a je obviněný z brutální vraždy, jeho radar se rozjede naplno, to je kauzička jak víno. Netušíc, co ho čeká, se vydává na setkání s Václavem, které odstartuje jeho pouť do minulosti a otevře dveře do třináctých komnat mnohých zúčastněných...

Měla jsem k dispozici i audio, protože pan Vyorálek. Nicméně musím přiznat, že jsem měla občas při poslechu problém se orientovat ve všech těch skocích do minulosti, tudíž jsem chtě nechtě nakonec dočetla klasicky, ať v tom nemám bordel.

Strašně moc jsem se na knihu těšila, šla jsem do ní s velkým nadšením a to mi vydrželo až do konce. Jako jo, možná to bylo místy už trochu moc překombinované, lehce zmatené, pokud jste se nesoustředili, ale pořád byl ten příběh tak výborně vymyšlený, že mi to nevadilo. Evidentně mi u Kateřiny nevadí nic. I věci, které některým lezou na nervy, já jsem s nimi v pohodě. Bylo to temné, mělo to tíživou atmosféru, táhlo mě to dál a dál, prostě jsem musela vědět, jak to všechno bylo. Sakra, mrzí mě, že už je konec. (SRPEN 2024)

Michal tráví dny i noci tím, že navštěvuje hřbitovy, opuštěné domy a místa, na kterých údajně straší. Svět ho zná jako úspěšného youtubera a „lovce zázraků“. Když se pak dozví, že kněz z jeho rodného města skončil za mřížemi za br... více

Komentáře (0)