Kateřina Surmanová

česká, 1984

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Brzy vyjde

Tři Sekery - Kateřina Surmanová

Michal tráví dny i noci tím, že navštěvuje hřbitovy, opuštěné domy a místa, na kterých údajně straší. Svět ho zná jako úspěšného youtubera a „lovce zázraků“. Kd... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zvedá se vítr

„Moc dobrý. Jsem spokojen, líbilo se. Vzhledem k tomu, že jsem ochoten připustit, že někteří z nás to mají "prostě jinak", tak mi to nepřišlo až tak fantaskní. Jen si tak říkám, zda Krista nebude tak trochu samotná autorka. Některé pasáže Kristy tam byly totiž tak trochu navíc, do děje vůbec nezapadaly, jen vyjadřovaly její pocity vůči Hodonínu.“... celý text
— Maraiser

---

Šepot z lesa

„Výborný příběh. Přečetla jsem na doporučení kamarádky a původně čekala úplně něco jiného, spíš detektivku. Strašně jsem hltala dějovou linku, Petr byl sympatická postava. Přesto jsem knihu četla neúměrně dlouho. Těším se na další příběh autorky.“... celý text
— Gilnien

---

Zvedá se vítr

„A mně se kniha líbila...:-) Je to zase úplně jinak napsaná kniha, než jsem zvyklá. Autorčin způsob vyjadřování nutí člověka přemýšlet nad tím co čte, ale skvěle si dokáže představit krajinu, město a lidi v příběhu. Vražda zasazená do období povodní roku 1997 , kdy jsou hlavní hrdinové ještě dětmi. A návrat k řešení případu o hodně let později, spojené s nedávným tornádem a Covidem. I náznak mystična mě bavil. Já si čtení užila a těším se na předchozí knihu i na tu, která má v blízké době vyjít.“... celý text
— krevetka79

---

---

Šepot z lesa

„Tak tohle byla horská jízda! No... Problémem ale je, že ta nejlepší část, tedy jízda dolů byla jen krátká na to, abych řekl, že jsem si tu jízdu užil. Začneme od začátku. Námět naprosto skvělý, mě samotného fascinují záhady a mysteriózních thillerů je dle mého málo, navíc od českých autorů. Začátek knihy vypadal slibně, neskutečně rychle jsem se začetl a knihu hltal, ale pak.... Obrazy do minulosti a do Kačerova dětství mě naprosto iritovaly až jsem protáčel oči. Skončilo to nakonec tak, že jsem tyto části jednoduše přeskakoval a myslím si, že jsem o nic nepřišel. Dále je to styl autorky. Dialogy, budování postav a vztahů byly zmáknuté na jedničku, opravdu jsem se dokázal vcítit do postav a představit si je v reálné podobě. Jenže autorka na mě až moc zbytečně často vyplňovala text "vatou" a dlouhé popisy toho, co kdo měl na sobě, jak vypadal a zvláštní přirovnání, mě prostě nebavily. (Ale to asi proto, že jsem chlap :D) Posledních 100 stránek bylo perfektních, opět jsem si připadal jako na horské dráze v tom nejlepším ale opět přišel náraz! Tak naivní a předvídatelný konec bez dalšího vysvětlování jsem nečekal. Přitom si člověk klade spoustu otázek na které odpovězeno nebylo. A že na těch 472 stránkách k tomu prostor byl! Závěrem chci říct, že na to, že je to prvotina autorky, tak super. Po přečtení knihy ve mně ale zůstává pachuť toho, že se z toho rozhodně dalo vytřískat více. PS: Imbus nejlepší postavou knihy!“... celý text
— Dolik13

---

Šepot z lesa

„Dočetla jsem dneska v 1:15 ráno :D a zatím to ve mně ještě pořád doznívá. Jak se většina knihy rozvláčně táhla a vlekla, tak posledních cca 100 stránek byla docela jízda! Ale ten konec no. On totiž není otevřený (i když ani ty nemám ráda), on je za mě nedodělaný. Přijde mi, že autorka tu mytologicko-okultně-nadpřirozenou linku (jak tu někdo hezky použil) rozjela až moc a nezvládla ji ukočírovat. Nevěděla, jak z toho nakonec ven, jak propojit nadpřirozeno s realitou, aby to úplně "nezabila"? A tak namátkou vybrala jednoho ze spolku jako naháněče a zbytek raději nechala viset ve vzduchu. A to je na prd. To mě fakt naštvalo. Méně je někdy více. Já se chvílemi ve všem tom prolínají realit a symbolů a časových rovin a švů a božstev i docela ztrácela... Co mě v knize děsilo paradoxně víc než Veles bylo chování lidí ve vesnici, ve spolku, když začalo jít do tuhého. (Hanu měl hned na začátku tou kronikou umlátit a hned by byla obětina pro Velese!) A Imbus? Pokud si někdy pořídím psa, bude se jmenovat IMBUS :D Nejdřív jsem ve své fantazii po tom všem vrátila Petra zpátky do Prahy, daleko od všech těch rádoby kamarádů, aby se ze všeho oklepal a začal nový život. Jenže pravdou je, že by se asi spíš vrátil do své chalupy v Třebovici. A napsal by knihu. A věnoval se folklóru. A Květa by ho seznámila s některou svou mladší ezo kámoškou! :D“... celý text
— Mychaela

Žánry autora

Horory Thrillery Literatura česká

Štítky z knih

tajemství horory duchové a přízraky povodně mysteriózní, mystéria Orlické hory jižní Morava české horory Hodonín slovanská mytologie

Surmanová je 64x v oblíbených.