EnykyBenyky komentáře u knih
Tajemný příběh z Šumavy napříč celými staletími! Skutečné události a postavy se zde mísí se starými legendami. Kořením celého vyprávění je pátrání po původu Panny, kterou nalezl coby hračku jeden z hlavních hrdinů. Tato pátrací linka se mi v celém příběhu líbila nejvíc.
Autorka je zdatná vypravěčka a dokáže být opravdu sugestivní. Případnou návštěvu tohoto místa si ještě dobře rozmyslím a když už, tak pouze s ochranných amuletem!
Do konce první třetiny mi vůbec nepřišlo, že čtu detektivku, jen psychologický rozbor bez příběhu. Teprve, když se na scéně objeví vyšetřovatel Bergman, věci se maličko pohnou.
Paní Klevisové zde spojila svět lidí obchodujících s realitami, mající zálibu v nelegální myslivosti a naproti tomu svět Beskydských starousedlíků milujících přírodu. Ale dalo se to! Celkové tempo sice opravdu pomalé, ale závěr povedený.
Kruté čtení na motivy skutečných událostí - zvěrstev odehrávají se v naší zemi v 50. letech.
Zajímavě vystavený příběh o osamělém mstiteli, jeho následovnici a o tom, jak nelidský a zlý byl komunistický režim.
Tohle není kniha pro každého, ale stejně doporučuji.
Tuto knihu mi mnohokrát doporučovala kamarádka. Autora jsem ale vůbec neznala a s četbou jsem otálela. Zbytečně.
Ta malá kniha skrývá tři silné příběhy podané očima tří různě starých chlapců, kteří se na pozadí válečných i běžných událostí poprvé setkají s náboženstvím. Mimo to řeší své pocity vůči rodičům, zde zejména k otci. Ocenila jsem, že autor náboženství nijak nevnucuje, jen nám ho prostě ukazuje, a je na nás, jak k němu přistoupíme.
Příběh Noemovo dítě v sobě nese poselství. Poselství toho, co nás učí historie. Příběh je stále vysoce aktuální, neboť historie se opakuje bohužel. Závěr Noemova dítěte mě naprosto dostal.
Velmi čtivá česká nekrvavá detektivka, která má spád a bavila mě od začátku až do konce. Mohu doporučit.
Třetí případ Cormorana Strika. Jde o neobyčejnou bichli, cca 560 stran - trochu překvapení, když mi knihovnice svazek podávala. Zkrácení by knize prospělo, ke konci jsem některé stránky prostě přeskakovala.
Nenašla jsem tu žádné výraznější dějové zvraty, zato jsem však objevila úplně jinou specialitu, která mě dostala do varu hned v úvodu, kdy se ocitnete přímo v mysli vraha. Postupně zjišťujete, s jakým monstrem máte vlastně tu čest (..když chtěl, uměl být okouzlující..)! A nad tím vším se jako motýl smrtihlav vznáší úryvky skladeb hudební skupiny Blue Öyster Cult, kterou jsem vůbec neznala, ale ty její kratičké úryvky veršů tam prostě sedly jako pověstná pr-el na hrnec. A ta část o transvalidních lidech uff. Opravdu existují nebo je to jen smyšlenka v této knize?!
Dohromady skvělé čtení, určitě si přečtu některou další knihu z této série.
Přečteno za tři dny!
Na začátku mě trochu mátl název knihy i skutečnost, že se mělo jednat o temné rituální vraždy. Vždyť v tom není žádná magie ani žádné tajemné prastaré učení, říkala jsem si. Ale opak je pravdou.
V závěru, a ten jsem si fakt užila, máme defacto tři vraždy (chybělo málo a mohly být i čtyři), každá provedena na základě jiného motivu, avšak všechny stejným způsobem (ten je zcela jedinečný a také má svoji jasnou příčinu), jen s malými odlišnostmi v provedení, přičemž první a třetí vraždu spáchal jiný vrah než druhou. Nóóó tak to je slušně nakombinované! Však komisařka z toho také měla hlavu jak dva pátrací balóny a v krevním oběhu často alkohol. Když k tomu ještě přičteme její osobní démony v podobě zmizelého syna, je to vskutku psycho.
Skutečnost, že se syn objeví na poslední půlstránce, a představí se jako..., to tu nechci ani psát, ve mě vyvolalo směsici nedobrých pocitů, autoři tím vzkazují: Vážení, tenhle thriller právě skončil, už teď se těšte na další, tady máte (nechutnou) ochutnávku, kterou vám házíme jako psovi kost! Za to hvězda dolů.
Ale jinak dávám všechny hvězdy! Za super čtivost, jižanský temperament (konečně trochu odklon od severské odtažitosti) a originalitu. Mohli by to zfilmovat! :)
Moje úplně první Kingovka v životě. Jsem nadšená! Kniha sice vyšla bezmála před padesáti lety, ale to na její přitažlivosti nic neubírá. Z obsahu ani nelze rozpoznat reálie Ameriky sedmdesátých let, klidně by se to mohlo odehrávat i v současnosti, protože důležité jsou zde různé povahy, typy lidí a jejich chování v kontextu života na malém městě.
Vlastně jde o slow burn, (pokud si mohu půjčit tento žánrový štítek) horor story s upíří tématikou a temnou, děsivou, ale vzrušující atmosférou! Druhá polovina knihy je svižná, akční, tam jsem také pochopila, proč se v té klidné první polovině objevuje tak velký počet postav, jejichž jména se mi někdy pletly. Autor měl všechno krásně promyšlené!
Hlavním hrdinou pro mě zde však nebyl ani Ben Mears nebo samotný Kurt Barlow, nýbrž postava dvanáctiletého Marka Petrieho, ztělesnění odvahy a vůle, skutečný king!
Rozhodně si přečtu další tituly od tohoto autora, jen zatím nevím, který to bude :)
Docela zdařilá prvotina a pocta Orlickým horám, i když tu máme pár ale. Kolem vlastního příběhu plave moc zbytečné omáčky. Oproti tomu mohla autorka více rozvinout závěr. Sice se mi na konci dostalo vysvětlení, ale bylo to tak vlažně podané a pak následoval už jen rychlý pád, šlus, amen, hotovo, poslední stránka, že jsem si konec vlastně ani nestihla užít! Nicméně jako celek mě to bavilo.
Jinak žánrová nálepka mysteriózní thiller zde dobře pasuje na rozdíl od hororu. Na horor je tahle kniha málo strašidelná.
Včera dočteno. A dnes mi pořád ty příběhy víří v hlavě. Budou tam i zítra a další dny. Prostě se mi dostaly do hlavy....!
Od Kariky jsem četla Trhlinu a Strach, oba tituly se mi líbily, nicméně Hlad a Žízeň mě úplně dostaly.
Hodně mě bavil celý koncept knihy a ty momenty překvapení, kdy objevíte nějakou spojující nit mezi jednotlivými příběhy. Osobně jsem si užila i ten přesah do metafyzična a filozofie, který částečně zjemňuje pasáže plné brutality a zvráceností. Jinak řečeno motivem těch všech mordů bude nějaký vyšší anebo dost možná ten nejvyšší princip!
Začala jsem Hladem, ale za čas si to dám ještě jednou, od Žízně, a určitě objevím ještě něco, co mi na poprvé uniklo.
Tak tohle bylo docela milé čtení (obzvláště na Silvestra) o potkávání se, míjení, znovupotkání a znovumíjení a nakonec uvědomění si.
Oběma hlavním hrdinům jsem moc přála, ať už konečně pochopí, kdo je jejich Spřízněná duše, ale oba si dávali hodně na čas. Místy je to až smutné, místy fakt vtipné, místy trochu motivační, ale jinak hřejivě romantické a čtivé. Doporučuji!