Trochu jiná Červená Karkulka

recenze

Pohádku o Červené karkulce zajisté všichni moc dobře znáte. Příběh o dívce, která se vydá za babičkou bydlící na kraji lesa a cestou potká vlka, jež následně sní její babičku, o něco málo později i samotnou Karkulku, ale nakonec jsou obě zachráněny myslivcem, Vám tedy určitě není cizí. A právě na téhle klasické pohádce je založen příběh Scarlet. Ale nebojte – nejde jen o převyprávění toho stejného! Tohle je totiž jiné.

Základ klasické pohádky o Karkulce, stejně jako v prvním díle ten o Popelce, je zasazen do budoucnosti. A pro tentokrát dokonce do Francie, kde žije zrzavá Scarlet a její babička, bývalá vojenská pilotka. Scarletina babička ze dne na den zmizela a mladá zrzka je zoufalá. Vy sami vývoj příběhu začnete sledovat až několik dní od onoho únosu. Přesněji v den, kdy po babičce policie přestane pátrat.

Toho dne Scarlet poprvé pozná Vlka. Pouličního zápasníka, který působí poněkud podezřele a který by mohl mít s únosem její babičky něco společného. Ale také by ji mohl pomoci dovést ji k ní.

Toho dne také najde svého otce, se kterým moc kontakt neudržuje, jak se přehrabuje věcmi babiččiny ložnice, ve snaze najít něco, co jeho matka skrývala a po čem únosci tak urputně prahnou.

Kromě příběhu Scarlet se ale stále vyvíjí i příběh Cinder. Ta totiž s nově nabitými končetinami plánuje útěk z vězení. S tím ji napomůže i trochu namyšlený a sukničkářský Thorne, který ve vězení skončil mimo jiné třeba za ukradení vládní americké lodi. Lodi, která by jim mohla v útěku celkem pomoct.

Příběh Cinder sice ještě zdaleka neskončil, ale už máme tu čest s novou hlavní hrdinkou. Ale nebojte – autorka ji tam rozhodně jen tak ledabyle nepřihodila a dříve či později začnete zjišťovat, jak moc má příběh Scarlet s tím Cindeřiným společného. Oba příběhy do sebe totiž zapadají jako dva kousky puzzle. A věřím, že Cress a Winter k nim zapadnou jakbysmet a dohromady stvoří naprosto skvělý obraz… anebo knižní sérii.

Dění v životech obou dívek se střídá, avšak ne nijak pravidelně nebo po kapitolách, jak býváme u knih zvyklí, ale jednoduše různě. Minimálně já v tom tedy nezaznamenala žádnou pravidelnost. Občas se ale také podíváme na Kaie, abychom zjistili, jak zvládá situaci on.

Děj je naprosto skvěle vymyšlený a originální. Je vidět, že autorka se s ním nebála pohrát. Řekla bych, že kapitoly o Scarlet byly o něco výraznější než ty o Cinder, ale to je asi přirozené, neboť přeci jen – Cinder má tu část příběhu, založenou na pohádce, již za sebou.

Část děje je sice poměrně předvídatelná, ale část zase ne. A světe div se – osobně mi některé části přišly nepředvídatelné právě proto, že se jedná o retelling. Protože děj v knize mě navádí k tomu myslet si jednu věc, ale zase znám příběh o Červené karkulce a z toho bych usuzovala spíše to druhé. A tak si hodnou část příběhu zkrátka nemohu být ničím jistá. Avšak samozřejmě, jak jsem řekla – částečně to je trochu průhledné a předvídatelné.

Na druhou stranu nemám strach, že by Vás kniha kvůli nějaké předvídatelnosti děje nudila. Autorka ji totiž zvládla napsat nejen velmi příjemně, ale především neskutečně čtivě. Čtení rychle utíká a Vám nezbývá než se jen divit, jak to, že už jste téměř na konci. Vše plyne poměrně konstantním tempem, na které si snadno přivyknete.

Nové postavy, včele právě se Scarlet, jsou opět naprosto perfektně propracované a jednoduše své. Ať už jde o Scarlet, kapitána Thorna nebo Vlka. Všichni jsou naprosto skvěle vykreslení.

Valná část současné YA a NA scény se odehrává někde v Americe. Ale Marissa už první díl zasadila do Východního společenství v Asii a ani ve druhém díle nás neposlala do všem známé Ameriky. Tady jsme se totiž dostali do Evropy, konkrétně do Francie. A za to má autorka rozhodně plusové body!

Já sama Měsíčním kronikám propadla už po přečtení prvního dílu a druhý rozhodně nezklamal. Je to neotřelé, perfektně vymyšlené a naprosto skvěle naservírované. Kniha nás vtáhne do sebe a její čtení je prostě neskutečná zábava. Série rozhodně vybočuje z řad dystopií, kterých je v dnešní době tolik. Knihu hodnotím čtyřmi a půl hvězdičkou (zde v hodnocení zaokrouhleno nahoru).

Když Byla Scarlet Benoitová malá, opustili ji oba rodiče a byla poslána na vychovávání k babičce. Nyní je jí osmnáct a je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimko... více

Komentáře (0)