Vděčná za každou Colu

recenze

Musím tě zradit (2022) / katameziknihami

Viděla jsem už několik recenzi na autorčiny knihy a její tituly znám od vidění, ale toto bylo mé první setkání s její tvorbou. A jsem ráda, že to byla právě tato kniha.

Nevím proč, ale ještě než jsem začala číst, tak se mi do knihy moc nechtělo. No ale jakmile jsem ji otevřela, šlo to hned a stránky mi jen ubíhaly pod rukama.

Christian je mladý kluk, který je pod příslibem léků pro nemocného dědečka donucen, aby donášel na svého kamaráda. Těmito lidmi opovrhuje a sebe za to skoro nenávidí. Tato skutečnost komunismu je mu teď mnohem blíž a stává se paranoidním. Z donášení po chvíli podezira všechny okolo sebe - své kamarády, svou rodinu, své sousedy. I přesto se však snaží vést nějaký život, i když je to velmi těžké. Jídlo je jen na příděl a i tak ho je málo a místo peněz tu prakticky slouží americké cigarety. I přes to všechno se však Christian nechce jen tak vzdát a snaží se proti režimu nějak bojovat.

Musím se přiznat, že jsem o tomto neměla ani tušení. Ve škole se o tom zatím ani nezmínili a sama jsem se o tom nezajímala. Tvrdá realita mě zasáhla docela hodně. Když jsem viděla videa o komunismu u nás, byla jsem z toho v depkách a litovala všechny, co si to museli prožít. Ale toto? To v Rumunsku byl úplně jiný odvar. Ze čtení mi bylo smutno a měla jsem vztek a tak jsem četla pořád dál a dál, dovídala se nové informace a najednou byl konec. Já i ostatní štafetářky jsme se při čtení taky staly hodně paranoidními a podle poznámek jsem viděla, že jsme všechny podezíraly skoro každého. A to jsme to jen četly! Představte si v tom žít!

V paměti mi utkvěla scéna, kdy Cristian a jeho přítelkyně pijí potají Colu za domem a jak popisuje její chuť a jak je z toho nadšený. Z plechovky Coly, pro kterou si můžeme skočit do Alberta za rohem, měli Vánoce.

Autorka si opravdu udělala rešerši a rozhodně se o tom něco dozvěděla, za což hodně cením. Rozhodně se chystám na další její knihy.
Tuto knížku doporučuji celým.. vším. Psalo to hodně lidí a napíšu to i já, že by měla být zařazena do povinné četby. Myslím, že o tom hodně lidí jako donedávna já, neví, a to by se mělo napravit.

Nikomu nevěř, nic neříkej. Strhující román od autorky bestselleru V šedých tónech. Rumunsko, 1989. Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, ale Rumuni nemají svobodu snít. Režim diktátora Nicolaea C... více

Komentáře (0)