Vejbuřtovic Pepík

recenze

Nezbedné komiksy (2012) / herdekfilek

Preludium

Dámy nechť si na své trupy nahrnou korzety, výdech a utáhnout, aby pas zmizel, móda, zdá se, chtěla by ženy bezbřiché. Páni nechť si uloví na louce své almary motýlka, a přišpendlí do vitrínky svého krku. Všichni stoupnout před aparát fotografa a tvářit se co nejvíce černobíle, bude se luftovat sto let starý přehoz přes bránici. To už slibuje něco prachu a drobného svinčíku.

Ave Sanctissima Maria

Humor sto let starý, humor, který si pročítali důstojní páni a důstojné dámy usazeni v lenoškách, před sebou poslední vydání novin, humor reagující na sto let starou situaci z našeho pohledu, z pohledu potomků.

Kyrie

Josef Lada si potřeboval nějak vydělat, doba byla holt taková a tak vzal s povděkem místo v několika periodicích a hleděl rozesmávat čtenářstvo. Jenže sto let, je sto let, a ač by jeden řekl, že humor prostě nerezaví, nevypadl přeci z kovodílen, ale z učených hlav redaktorských, z hlavy Ladovy, z pera Ladova, přesto se v knize Nezbedné komiksy dočkáme humoru téměř školometného. Doba byla taková, jeden si potřeboval vydělat, ale nedokázal proniknout temnotou budoucnosti dál, než za roh.

Gloria

Ale ukryjme krutou pomíjivost humoru a zahleďme se na obrazové vyjádření pastelkového krále Lady v jeho nezamýšlené knize Nezbedné komiksy. Tahy Ladova malířského aparátu rozezní předmluvu, abychom si prohlédli Ladovy začátky, kdy nevěděl, že kreslit má jako Lada a tak se pokoušel kreslit jako úplně někdo jiný a zároveň s předmluvou sledujeme tajuplné cesty malíře a kreslíře při hledání vlastní tváře, která má být definicí. Jako každý začínající zajímavý snažil se Lada přiblížit více svým vzorům, nežli sám sobě, v předmluvě se dočkáme i pokusů téměř chaotické tužky, která obrázek jen v rychlosti načrtne a přesto ho vydává za hotový výraz. S Ladou se přiblížíme k realističtějším rozmachům štětce a nakonec skončíme u Lady, u jeho výrazných barev a pevné ruky a dolíčků ve tvářích a milé naivity vyjádření, která nemusí nutně rozesmát, ba ne, drazí bujaří, stačí úsměv, nemusí se hned plakat smíchy.

Sanctus

Při hledání přirovnání, napadl mě hnedle Oldřich Nový a jeho elegantní svůdnost. Podobným stylem se bavil i rozjařmý Josef Lada, dotvrzuje tím, že doba je skutečně dobou, a to i kdybychom kozelci křtili kopec.

Benedictus

Kniha není určena dětem. Ne v prvé řadě. Nejsou tam vyhřezlá střívečka ani obnažený vztah mezi pohlavími, chraň Bůh, jen to ty malé neposedy nebude tolik bavit.

Více než stostránková barevná publikace Nezbedné komiksy shrnuje obrázkové seriály, které Josef Lada mezi lety 1908 a 1916 otiskl v týdeníku Humoristické listy. Unikátní soubor doplňuje rozsáhlý text Tomáše Prokůpka, historika ... více

Komentáře (0)