Vítejte v komunistickém ráji!

recenze

Tady je ráj: Svědectví o životě v Severní Koreji (2015) / Babouš

Existuje země, kde jsou si všichni rovni, nikdo nikomu nezávidí a všichni žijí v míru a prosperitě? Ano, Severní Korea! Tak to alespoň tvrdí oficiální propaganda zrůdného režimu, který patří k ukázkovým příkladům toho, že komunismus nemůže fungovat.

Realitu všedního života v této zemi ukazuje kniha Tady je ráj od severokorejského emigranta Hjoka Kanga. Jemu se spolu s rodiči podařilo uniknout ještě v poměrně mladém věku, ale i tak na něm vyrůstání v komunistickém režimu zanechalo stopy.

Na první pohled je mnohem drobnější a hubenější než jeho jihokorejské protějšky. V Severní Koreji totiž v druhé polovině 90. let vypukl brutální hladomor, který podle některých zdrojů zahubil až 10 % populace země. Hjok Kang například popisuje, že měl takový hlad, že jedl kůru z borovic a trávu, krysy byly pouze ke slavnostnímu obědu. Během jednoho školního roku kvůli hladomoru zemřela více než polovina jeho spolužáků.

Jaký rozdíl potom byl příchod do méně komunistické Číny nebo dokonce do kapitalistické Jižní Koreje, kde bylo všude jídla dost a jak krásně vypadalo! „V Severní Koreji je jenom jeden tlustý člověk a to je Kim Čong-un,“ píše v knize Hjok Kang.

Nedávno se do českých médií dostala zpráva o tom, že v Severní Koreji spustili první internetový obchod. Když se Severokorejec dostane do kontaktu s realitou našeho světa – s internetem, stovkami obchodů a restaurací, nekonečně mnoho zboží, zákonitě z toho musí být paf.

Tenhle střet dvou kultur mi na knize přišel asi nejzajímavější. Naplno totiž ukazuje zvrácenost komunistického režimu, který hlásá, jak je pokrokový a vyspělý, přičemž jeho obyvatelé umírají hladem a nemohou se ani spolehnout na dodávky elektřiny. A sousední Jižní Korea, která „propadla do spárů kapitalismu“, patří mezi nejbohatší země světa.

Mnoho severokorejských uprchlíků není schopno v našem světě vůbec fungovat. Hjok Kang píše, že mnozí přátelé, které si udělal v uprchlickém táboře, propadli alkoholismu nebo začali krást. Jihokorejci jsou vůči Seveřanům podezřívavější a často je kvůli nespolehlivosti a jiné mentalitě odmítají zaměstnat.

„Byli jsme vedení k podezřívavosti a lhaní, když jsme něco chtěli, museli jsme toho dosáhnout násilím,“ popisuje severokorejskou povahu autor knihy.

Knihu Tady je ráj všem doporučuji. Je to silné čtení o světě, který doufejme nikdy nebudeme muset poznat na vlastní kůži, ale je důležité vědět, že pro některé lidi to je každodenní realita.

I poslední chvíle filmových hrdinů bývají obvykle vždycky podle jednoho mustru. Ve snímku Rychlí jako blesk a hrom skupina speciálních sil tajně pronikne na Jih. Hrdinové na konci filmu umírají a při svém posledním zachroptění velmi zřetelně vysloví: „Ať žije Velký vůdce vedoucí soudruh a generalissimus Ki Ir-sen a Velký vůdce soudruh Kim Čong-il, ať žije Korejská lidově demokratická republika!“ Někteří mají dokonce ještě tolik síly, že připojí poselství vojákům, co přežili: „Předávám do vašich rukou péči o záchranu naší země a našeho lidu.“

---

Tady je ráj: Svědectví o životě v Severní Koreji Hjok Kang

Otřesné svědectví o životě v komunistickém ráji, kde se naprosto zhroutila ekonomika a obyvatelé umírají hladem (při hladomoru v letech 1993–1994 zahynuly podle odhadu dva miliony lidí). Autor vypráví o unifikovaném bydlení, škole... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---