Vřava moci nebo ticho hrobu

recenze

Ticho a vřava (2014) / Thanyss

Jak co nejlépe přiblížit a popsat knihu, jejíž děj se odehrává během jednoho dne a nejvýraznějšími prvky, které vás budou provázet na každém kroku, jsou zcela protikladné zvukové projevy? Ticho v kontrastu s vřavou, ničící ušní bubínky.

Přestože Nihad Serees umístil svou knihu do blíže nespecifikované země, je poměrně jasné, že se jedná o jeho rodnou Sýrii. Česká republika má sice totalitní režim za sebou, není tomu tak ovšem všude na světě.

Díky hlavnímu hrdinovi Fathimu se ocitáme ve světě, kde lid musí bezmezně milovat svého Vůdce a svou lásku a oddanost nejlépe projeví v nekonečných a stále se opakujících průvodech. Fathi není součástí stáda s vymytým mozkem, jde o spisovatele, jemuž režim zakázal psát, publikovat a veřejně vystupovat poté, co ve svém televizním pořadu po určitou dobu nezmínil Vůdcovo jméno. Prohřešek, který se neodpouští. A právě díky tomuto člověku máme možnost zúčastnit se oslav dvacátého výročí Vůdcovy vlády a sledovat události jeho pohledem.

Už od počátku četby na vás bude útočit nesnesitelné vedro a všudypřítomný hluk z venkovních tlampačů, vřava pochodujícího davu i vyšroubované decibely na televizích. Protože kdo není přímo součástí lidského moře v ulicích a nemává transparenty a přitom si neničí hlasivky vykřikováním předem sestavených hesel, musí doma povinně sledovat oslavy v televizi. Až jsem měla místy pocit, že už to moje uši nesnesou a to jsem si četbu užívala v poklidu svého bytu.

V takovém prostředí hledá člověk únik do ticha, kde to jen jde. Ve Fathiho případě je jeho klidnou oázou byt přítelkyně Lamy. Oba utíkají z vřavy do ticha milování. Tyto scény jsou decentní a skutečně dokážou navodit ve čtenáři pocit pohody a tolik vytouženého odpočinku s absencí nepříjemného hluku.

Ticho a vřava je krátký příběh o tom, jak jeden jediný člověk s mocí dokáže zmanipulovat davy. Je to příběh o světě, kde veškerou hudbu nahradily vojenské pochody, myšlení je omezeno do zkratkovitých hesel, inteligence je potlačována, cenzurována a perzekuována, případně nucena ke spolupráci. Život jednotlivce ztrácí v masách svůj význam i důležitost. Velkolepé průvody se neobejdou bez spousty úmrtí, lidé kolabují, jsou ušlapáni a ponecháni v prachu pod nohama ostatních. A to vše pro slávu jednoho člověka. Vůdce. Protože člověk nemůže dost dobře volně přemýšlet, když na něj ze všech koutů útočí nesnesitelný rámus.

Nihad Serees nám v krátkém příběhu pokládá otázky o tom, co vše jsme ochotni podstoupit a obětovat. Kdy lidská hrdost a sebeúcta začínají kapitulovat pod tlakem a postupně se vytrácí? Kolik toho dokáže člověk snést, když je na každém kroku pozorován, posuzován a je mu nucen ten „správný“ způsob myšlení? Kdy se z jednotlivce stává jen bezbarvá součást většího celku? A nakonec, co všechno jsme ochotni snést, než se vzdáme své individuality, tedy sami sebe?

Anotace začíná slovy Kafka okořeněný Kunderou a něco na tom bude. Ticho a vřava je příběh, nutící k zamyšlení, obrací se k nitru člověka pomocí dobře vykreslených scén a situací, hraničícími s nesmyslností i absurditou. Jsem ráda, že se mi tahle útlá knížka dostala do rukou, bylo to opět něco nového.

---Mám na vybranou jen mezi tím nejhorším a ještě horším, žádná střední cesta neexistuje. Proč mě nenechají žít v mé samotě? Čím jim moje mlčení vadí? Vřava moci, anebo ticho hrobu… Nejspíš bych volil to druhé, ale soudím, že z Hailových úst jde podle všeho o metaforu, která označuje něco mnohem strašnějšího.---

Kafka okořeněný Kunderou – tak hodnotili knihu francouzští recenzenti. Jednadvacáté století, nejmenované hlavní město, léto – a dva dny v životě populárního spisovatele, milence a syna v jedné osobě. Mohl by to být idylický příběh... více

Komentáře (0)