Vřesov vstává z popela

recenze

Ve službách mocných je třetím dílem ze série Rytířů z Vřesova. První kniha nese název Rytíři z Vřesova a druhý díl naleznete pod názvem Růže a lev. Hned úvodem vám musím říct, že stejně jako první dva díly vás ani tento třetí díl nezklame. A na co se můžete těšit?

Naši oblíbení hrdinové z předchozích knih Wolfram Katzinger a jeho nyní již páže Čeněk z Vřesova a rytíř Beneš z Vřesova jsou zas o dva roky starší. Knihu tvoří dvě dějové linie. V jedné sledujeme Wolframa a ve druhé Beneše a prozradím vám, že na konci se obě linie protnou, ale proč, to už vám neřeknu.

Wolfram Katzinger se rozhodne vystoupit z řádu johanitů a využije propouštěcí listiny, kterou si kdysi přivezl z Rhodu. I když řád opustí, služba pro johanity si ho brzy opět najde a on se vydává na Moravu realizovat svůj plán zpravodajských johanitských stanic, ale pak je náhle povolán zpět do Prahy a vstupuje do služeb samotného Jana Lucemburského, který by se rád stal římským císařem. Jaká dobrodružství Wolframa na cestách čekají? To si přečtěte již sami, slibuji, že se nudit nebudete.

Beneš z Vřesova je stále ve službě Petra z Rožmberka, který ho pověří důležitým úkolem, má totiž podezření, že ho při budování hradu Krumlova kdosi okrádá. Beneš se pustí do šetření, ale nakonec se vše tak semele, že sám Beneš vystoupí ze služby a vrací se pozvednout z popela vřesovskou tvrz. Avšak touží vybudovat něco mnohem výstavnějšího a hlavně odolnějšího. A když začnou docházet peníze, přijde rada k nezaplacení a vy budete překvapeni, jak to Beneš vyřeší.

„Petr z Rožmberka slíbil Benešovi, že mu opatří náhradní klíče. To ovšem znamenalo, že se k listinám dostane až pozdě večer, spíše až v noci, kdy nebude hrozit možnost odhalení. A on bude muset oželet i večerní návštěvy šenků a hampejzů. Ty hampejzy zase tak často nenavštěvoval, ale byly dny...“

Autor zvolil pro mě vyhovující styl vyprávění, kdy se v jednotlivých devětadvaceti kapitolách spravedlivě střídají obě dějové linie. Takže průběžně víte, co který z hrdinů zrovna prožívá. Opět k Wolframovi vzhlížím jako ke středověkému rytíři s velkým R, i když opustil řád johanitů, duší stejně zůstává řadovým bratrem. Jeho jednání vás nejednou pobaví a vyvolá úsměv na tváři. A autor nezapomněl potěšit moji duši a opět připletl Wolframovi do cesty ženu.

Velmi oceňuji, jak pan Niedl nenásilně a s lehkostí připomíná důležité okamžiky z předchozích dvou dílů, takže vy, co jste je četli a již zapomněli, si je krásně připomenete a vy, co jste je nečetli, nebudete ztraceni. I když se jedná o pokračování, nebála bych se číst třetí díl samostatně, protože to podstatné v něm naleznete a hrdinové prožívají zcela nová dobrodružství.

Pokud se vám, stejně jako mně, ve druhém díle líbily bitvy, v tomto románu naleznete spíš jen drobné potyčky, ale svojí důležitostí se bitvám vyrovnávají. Kniha vás jistě zaujme tím, že se konečně dostáváme do blízkosti krále Jana Lucemburského a nemálo zajímavé je i budování nového hrádku na Vřesově. A pokud jste napnutí, zda se opět shledáte s Hansem Křivákem, čtete až do konce.

„Nevím. Byl jsem ve Svaté zemi a na stezkách k ní vedoucích, v pevnostech i na mořích a nikdy předtím ani potom jsem nezažil tolik zvěrstev spáchaných na obou stranách ve jménu Boha a Alláha, což jedno jest. Zvěrstev, jichž jsem se účastnil i já. A byl jsem v nich dobrý, to mi věř, mistře Ulrichu.“

František Niedl mě opět přesvědčil, že je vynikající vypravěč. Před očima vám ubíhají řádky a vy najednou zjistíte, že jste již na straně poslední. Kniha je velmi čtivá. A kdybych měla porovnat s předchozími díly, nedokážu říct, který se mi líbil víc, v každém je něco, co vás upoutá a vy nebudete chtít knihu odložit, dokud nedočtete.

Doporučuji milovníkům historické beletrie, dobrodruhům a těm, co rádi čtou knihy Vlastimila Vondrušky. Styl Františka Niedla je samozřejmě jiný, ale stejně čtivý.

A ti, co si tuto sérii oblíbili, se můžou do konce roku těšit na pokračování, které ponese název Království meče, a jak bych z názvu odtušila, myslím, že si pro nás autor připraví zas několik bitev.

„Ty kravský lejno!“ spustil Čeněk velice zdvořile. „O jakým měšci to mluvíš. A pokud jsi někdy nějakej měl, tak je to ten, co máš mezi nohama.“

Velmi děkuji nakladatelství MOBA, že jsem si mohla přečíst tuto skvělou knihu. Vybavila jsem si, jak jsem na začátku roku psala svoji první recenzi na knihu vůbec a byla to právě kniha Růže a lev z vašeho nakladatelství.

Moje hodnocení je 100 %.

Někdejší johanitský rytíř Wolfram Katzinger z Olšové se s řádem johanitů rozchází. Je ale vůbec možné opustit řád bez ztráty cti? Wolfram navíc zvažuje možnost vstoupit do služeb krále Jana Lucemburského, oslabeného úmrtím svého o... více

Komentáře (0)