Zkrotí sufražetka svůdníka, nebo naopak?

recenze

Jak zkrotit svůdníka (2022) / Suzanne

Lady Lucinda Tedburyová je stará panna a šlechtična s pošramocenou pověstí, protože vede jednu z poboček sufražetek a neváhá otevřeně a hlasitě bojovat za práva žen. Teď společně se svými přítelkyněmi koupila nakladatelství, aby své poselství dostala mezi širší veřejnost, jenže to má háček – polovinu nakladatelství vlastní nechvalně proslulý lord Ballentine, který si s Lucií nemůže přijít na jméno.

Tristan, tedy lord Ballentine, věrný své pověsti svůdníka, učiní Lucii neslýchaný návrh: za každou noc, kterou s ním stráví v posteli, získá jedno procento akcií nakladatelství, a tím i většinový podíl. Kam až je Lucie schopná zajít v boji za práva žen?

Lucie už dávno přijala svůj status staré panny, šlechtičny se zničenou pověstí i přezdívku fúrie Tedburyová. Nechybí jí odvaha, ostrý jazyk, ale taky je netrpělivá, tvrdohlavá a pod tou tvrdou slupkou se skrývá žena, která o sobě dost často pochybuje. S Tristanem se zná od dětství a nemůže ho ani cítit. A teď spolu musí spolupracovat v nakladatelství, což znamená, že Luciin plán na rozšíření myšlenek sufražetek se ocitá v ohrožení. Lord Ballentine skrývá vlastní tajemství, a to, že Lucie vlastní polovinu nakladatelství mu situaci ještě víc komplikuje. Jenže navzdory věčným neshodám a hašteření to mezi nimi jiskří.

K prvnímu dílu Jak svrhnout vévodu jsem měla výhrady, protože jsem očekávala sofistikovanou historickou romanci okořeněnou feministickými tématy, a místo toho jsem dostala klasickou červenou knihovnu plnou vzdychání, toužení a soužení a taky popisných milostných scén.

Druhý díl Jak zkrotit svůdníka už ale naplnil má očekává. Evie Dunmore tentokrát přinesla propracovaný, čtivý a dobře napsaný příběh. Nechybí v něm spousta ironického humoru, jiskření, ale taky komplikovaných rodinných vztahů, tajemství, pochyb a touhy žít si svobodně po svém. Autorka barvitě vykreslila prostředí a přiblížila čtenářkám nesnadný boj sufražetek za ženská práva. Romantická linka se navzdory tomu neslušnému návrhu odvíjí pomalu, přes vzájemnou nesnášenlivost a hašteření k opatrnému spojenectví, přátelství a citům.

Ani v druhém díle se ale Evie Dunmore úplně nevzdala vzdychání po tom druhém a milostných scén. Tentokrát se ale naštěstí držela v rozumných mezích, takže toho vzdychání ani sexu v knize není zbytečně moc. Navíc mezi Lucií a Tristanem postupně vzniká skutečné pouto, a přesně to po romantice chci (a právě na to autorky tak často zapomínají a pletou si přitažlivost a touhu se skutečnými city a vztahem).

Takže druhý díl Jak zkrotit svůdníka je za mě o hodně lepší než první díl Jak svrhnout vévodu, kde na mě bylo moc toužení, milostných scén a málo skutečného vztahu a boje za ženská práva. Pokud chcete dobrou historickou romanci ozvláštněnou feministickými tématy, tak mohu Jak zkrotit svůdníka doporučit. Jednotlivé díly na sebe navazují volně a každý má svou vlastní dějovou linku, takže se dají číst nezávisle na sobě, ale samozřejmě je lepší číst je popořadě. Já už se nemůžu dočkat třetího dílu, kde bude hlavní hrdinkou další ze skupiny sufražetek, a to Hattie, dcera bohatého skotského bankéře studující malířství. A další skandál na sebe jistojistě nenechá dlouho čekat…

V srdci Londýna se schyluje k bitvě mezi rozumem a citem. Lady Lucie zuří. S pomocí skupinky oxfordských sufražetek se jí konečně podařilo nashromáždit dostatek jmění, aby mohla ovládnout jedno z hlavních londýnských nakladatelst... více

Komentáře (0)