Pro rodiče to nejhorší, co se může stát... manželům Shipleyovým se v den desetiletého výročí svatby v mexickém resortu ztratí dvouletá dcera Samantha. Ani dlouhé pátrání nepřinese žádné výsledky a rodina se nakonec musí naučit žít dál...
Po téměř patnácti letech psychicky zničenou Caroline zastihne telefonát, který může znovu změnit rodině život... Caroline se bojí uvěřit, že volající dívka by mohla být její ztracená dcera Samantha. Kolikrát za těch patnáct let uvěřila a její naděje splaskly jako balónek? Za celou dobu nemine den, aby se Caroline nevinila za to, co se (ne) stalo. To zrádné slovo „kdyby“... A novináři se celou tu dobu snaží s Caroline udělat hlavního viníka. Sledují, jak se tváří, co má na sobě, jak vypadají její vlasy... I po tolika letech ji nedají pokoj, bivakují před jejich domem, každý rok otiskují možnou podobu ztracené dcery a neváhají zajít ještě dál...
Upřímně se divím, že nikdo z rodiny pravidelně nenavštěvoval psychologa. Mít takovou „příjemnou“ rodinu jako Caroline, jsem asi u psychologa neustále. Několikrát jsem se přistihla při myšlence, než mít takovou matku jako Caroline, tak raději žádnou...
Obvykle takovýto žánr nečtu a přečtené knihy tohoto typu bych mohla spočítat na prstech... Knihu jsem měla už velmi dlouho doma a konečně na ni došla řada. Nic moc jsem od ní nečekala, ale již od prvních stránek mne děj natolik pohltil, že jsem knihu téměř nedokázala odložit a nebýt jiných povinností, měla bych jí během pár hodin přečtenou. Toto byla opravdu neuvěřitelná jízda. Jako rodič si vůbec nedokážu představit tu neskutečnou bezmoc, kterou musela Caroline každý den snášet. Bezmoc, pocit viny, frustraci a to, že každý z okolí zná její obličej a věří, že dokázala ublížit své ani ne dvouleté holčičce. A její rodina ji opravdu vůbec nepomáhala...
Kromě toho velmi idealistického konce byla tato kniha naprosto úžasná. V průběhu čtení jsem podezřívala snad všechny a konec mne velmi překvapil.
Opravdu úžasné, napínavé čtení, které vás nenechá odpočinou a knihu odložit. Klobouk dolů.
Zmizení Samanthy Shipleyové
Joy Fielding
Pro Caroline a Huntera Shipleyovi to měla být báječná oslava desetiletého výročí svatby. Týden si užívali v nádherném přímořském mexickém letovisku Rosarito s přáteli a svými dvěma malými dcerkami a těšili se na poslední slavnostn... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
knihovnička007 také napsala
Osudový zlom
Francie a víno
Příběh jedenácti
Řeč květin
Život v Leningradě