Zmizení Samanthy Shipleyové
Joy Fielding
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291665/bmid_zmizeni-samanthy-shipleyove-YQ4-291665.jpg
4
525
525
Pro Caroline a Huntera Shipleyovi to měla být báječná oslava desetiletého výročí svatby. Týden si užívali v nádherném přímořském mexickém letovisku Rosarito s přáteli a svými dvěma malými dcerkami a těšili se na poslední slavnostní večer. Když se však vrátili do apartmá, jejich dvouletá dcera Samantha byla beze stopy pryč… Celých patnáct let, které uplynuly od únosu, Caroline víceméně jen přežívá. S Hunterem se rozvedli a Michelle, starší z obou dcer, je čím dál tím více nezvladatelná. K tomu jí rok co rok volají novináři, takže když se v den patnáctiletého výročí zmizení v telefonu ozve „Myslím, že se ve skutečnosti jmenuju Samantha, asi jsem vaše dcera,“ je Caroline zprvu přesvědčená, že je to jen další trik, kterým se z ní snaží někdo vymámit důvěrné informace…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
She's Not There, 2016
více info...
Přidat komentář
Nervy drásající příběh kdy rodiče přijdou o jedno ze svých dětí. Zatímco slavili výročí, jejich malá Sam byla unesena. Po patnácti letech zavolá jakási Lili, že si myslí že by mohla být unesená Samantha.
Bylo to velmi čtivé, jen konec co se týče pachatelů byl jaksi těžko uvěřitelný.
Joy Fieldingovou jsem objevila kupodivu až nedávno a hned jsem si tuto Paní spisovatelku velmi oblíbila. Její knížky jsou úžasně a poutavě napsané, plné přímé řeči, což mi vyhovuje. Určitě půjdu i do dalších jejích knih (Ještě že jich má tolik :-D)
Četla jsem tuto knihu již několikrát a pokaždé ve mně zanechala hluboký dojem - což znamená, že jsem i po jejím dočtení často myslela na některé pasáže z ní a na to, co asi jednotliví účastníci příběhu museli prožívat. Za mě je to rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem zatím četla, a vřele ji doporučuji.
Co se týče těch - jinými recenzenty tvrzených - přehmatů, či jak to nazvat (zejména zájem médií), je nutno si uvědomit, že Američani fungují a uvažují poněkud jinak než my Středoevropani. Navíc příběh je už skoro 10 let starý, tudíž to, co nám dnes přijde normální (sociální sítě, chaty na zpravodajských webech atd.), tehdy prostě nefungovalo v podobě, jak to nyní známe. Takže já bych dost věřila tomu, že hyenismus novinářů popsaný v knize skutečně mohl existovat v takové míře.
Přečtená před lety.
Život rodiny Shipleyových se změní ze šťastného, prázdninového a oslavujícího večera na noční můru. Tu by nepřáli ani svému nepříteli. Z hotelového pokoje jim unesli mladší dceru. Následujících patnáct let rodiče hledají teď už skoro dospělou dceru Samanthu a přežívají ze dne na den. Rozvedli se, jeden z nich má rodinu, oba starší dítě ve střídavé péči.
Jednoho konkrétního dne se v telefonu ozve pověomý dívčí hlas...
Příběh se vrací o 15 let zpět, kdy se tragédie stala. Podaří se po tak dlouhé době Samanthu najít?
Docela dobrý až na to že jsem nečekala dobrý konec což u thrillerů většinou nebývá
Skvelá žánrovka. Fieldingová "svoju" Caroline vôbec nešetrila, vďaka čomu sa môže čitateľ tešiť na mnohé zvraty a peripetie, ktoré ho donútia čítať napriek únave (alebo ho tej únavy vďaka zvýšenej dávke adrenalínu zbavia :-)). Tak ako pri iných knihách tejto autorky, aj tu možno oceniť dobre vystavaný dej, hodnoverne vykreslené postavy, dynamiku vzťahov medzi nimi a v neposlednom rade i (ne)očakávané finále. Chcela som nenáročné, no pútavé čítanie; a presne to mi táto kniha dala.
Aj keď, ako bolo kdesi nižšie zmienené, niektoré veci sú dotiahnuté do extrému (enormný a 15 rokov pretrvávajúci záujem médií, praktiky reportérov, Caroline na titulke People...), čo knihe zbytočne uberalo na dôveryhodnosti a mne ako čitateľke na zážitku. O samotnom únose nevraviac.
SPOILER: Preniesť dvojročné dieťa v taške? Dvojročné dieťa vytrhnuté zo spánku? Dvojročné dieťa v období vzdoru? To akože vážne? Možno ak by ho aspoň nadrogovali... Nevraviac o tom, ako dlho by v takej cestovnej taške vydržalo dýchať (a nekričať, nekopať či iným spôsobom na seba neupozorňovať). Jednoducho to buď bolo autorkou nedomyslené alebo slabo vysvetlené.
Za mě jedna ze slabších knih autorky. Nejméně uvěřitelná. Nedělám si iluze o síle bulváru ale velice pochybuji, že by v Americe stepovali novináři před domem rodičů každý rok v době výročí ztracení jejich dcery po dobu 15 let. Ročně se v USA pohřešuje kolem milionu dětí, takže to by novináři nedělali nic jiného.
Dále naprosto nesnesitelná postava Michelle. Neskutečný fracek bez jakéhokoliv respektu k matce. Matka, která se své dceři neustále omlouvá snad i za to, že dýchá. Celkově příběh a zápletka, které v základu mohly být dobré, vyznívají hystericky a pateticky.
Na druhou stranu rozuzlení příběhu bylo překvapivé a napínavé, to se Joy Fieldingové nedá upřít, to ona umí.
Tedy tohle byl absolutní DOJÁK, naprosto skvělý, ostatně jako všechny Joyiny knížky, jejichž silné hlavní ženské hrdinky obdivuju. Únos dcerky, 15 ztracených let života, rozvod, ztráta přátel, likvidace profesního života, neustálá pozornost tisku, sebeobviňování, výčitky svědomí, komplikovaný vztah s matkou. A pak zjištění, že není nic tak , jak se zdálo a většina lidí není skutečně takových, jak se tváří. Joy a její životní pravdy, vnitřní úvahy postav pronesené jen tak jakoby mimochodem mě zkrátka vždycky dostanou.
U Joy jsem zvyklá, že spíše než děsivé thrillery píše napínavá rodinná dramata. Tato knížka nebyla výjimkou a opravdu se mi líbila, i když "líbit" asi není v tomto případě nejvhodnější výraz. Byla hodně silná, vyvolala spoustu emocí. S Caroline jsem celou dobu soucítila. Možná malé mínus je až příliš svižný styl psaní, na druhé straně je ale právě proto kniha skvěle čtivá. Přiznávám, že jsem byla pořádně napjatá a ke každé postavě jsem si vytvořila nějaký vztah.
"Je v pohodě jako škeble ve vodě."
Samantha jako ani ne dvouletá přesně taková byla. Andílek narozdíl od její starší sestry Michele. Tak by popsali své dcery Shipleyovi. Ale osud si pohrál a jedna z nich zmizela...
Měl to být skvělý večer v hotelovém apartmá oslavující kulaté výročí manželů, na který si spolu s přáteli chtěli trochu připít a sníst něco na zub jako to u podobných akcí bývá. Kontrola dětí proběhla, ale při poslední Samantha v postýlce nebyla...
Připomíná mi to kauzu dodnes probíranou- Případ Madeline McCan, ale hledat ji v tomhle případě nebylo nutné. Po 15 letech se ozvala divka, která o sobě říká, že je jejich ztracená dcera. Sblížení starší dcery s matkou na daleké cestě, nejistota a strach aneb thriller , kterým by si žádná matka nechtěla projít
Mně se to moc líbilo, přečteno za dva dny,tak napínavé to bylo,pachatele bych neodhadla.
Tak tohle bylo napínavé od začátku až do konce. Přesně ta kniha, kvůli které jdete spát až pozdě v noci, protože musíte přečíst ještě jednu kapitolu a pak ještě a..... Pachatele jsem tipovala jako třetího v pořadí, ale z jiného důvodu. Pěkné to bylo.
Kniha mě velmi bavila. Tyhle příběhy, které vás vyloženě osloví... protože, co si budem, každý příběh s dítětem se člověka dotkne.
A tenhle o zmizení dcery určitě. Vůbec si nedokážu představit tu situaci, kdyby se stala mě. Ale na mě to působilo hodně reálně.
A jediné , co mi při čtení vadilo je skutečnost, která se opravdu stala a to je zmizení Maddie McCann z hotelu, kde byla rodina na dovolené. Přišlo mi to hodně podobné a tak trochu to ztrácelo na originalitě.
Ale i tak jsem to četla celé se zatajeným dechem. Konec mě tedy zas tak moc nepřekvapil. Myslím, že se na to docela dlouho v příběhu i poukazuje.
Naopak jsem si trochu víc představila situaci rodiči Maddie McCann , jak to asi prožívali oni. A přemýšlela jsem, jestli Maddie taky někde je a je šťastná. :)
Skvělé, napínavé čtení. Noční můra rodičů...
Kniha se nedala odložit, čtenář stále přemýšlí jak, kdo a proč...
Více v recenzích nebo na fb Tučňákův knižní svět
Kniha se mi líbila. Sice jsem tušila, kdo je za zmizením Samanthy, ale vůbec mě to neodradilo od čtení. A byla jsem ráda, že se našla živá a zdravá.
(Možný spoiler) Dost čtivá záležitost, ostatně jako zatím téměř všechny knihy od této autorky, které jsem četla.
Už od začátku mě celý příběh neustále připomínal skutečnou kauzu ztracené malé Maddie, ovšem bohužel oproti realitě bylo rozuzlení knihy až příliš idealistické. Takto asi příběh Maddie rozhodně neskončí. Kdo přímo stál za únosem malé Samanthy a motivace k únosu bylo pro mě dost překvapivé. Nebudu „štourat“ do uvěřitelnosti situací (nemyslím si, že může člověk tak snadno přetrhat hezké rodinné vazby, na kterých jeho život stál celé dětství a dospívání a tak jednoduše se zařadit do úplně neznámé rodiny, byť jsou to biologičtí příbuzní), ale čtivost knihy u mě prostě opět převýšila každou nelogičnost a naivitu v ději. Paradoxně mi byla ze všech postav asi nejsympatičtější ta frackovitá Michelle, to její nesnášenlivé a „puberťácké“ chování už od začátku naznačovalo, že to je spíš jen póza, za kterou schovává vlastní bolesti a trápení.
Pobavilo mě i to finále připomínající tak trochu klasické detektivky ve stylu Agathy Christie, kdy byli všichni potencionální pachatelé sezváni do jedné místnosti a jeden z nich byl pak usvědčen. Každopádně kniha splnila to, co jsem od ní čekala.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Zachráníš mě ráno |
| 2004 | Poprvé |
| 2010 | Jane utíká |
| 2005 | Panenka |
| 2019 |  Špatná dcera |
Fenomenální! Deset hvězdiček z pěti, ale opravdu! Vezměte si volno, od této knížečky se jen tak neodtrhnete. Joy Fielding znovu potvrdila své kvality. S její knihou prostě nemůžete šlápnout vedle. Už se těším, až se začtu do další.