Znáte opravdu své blízké?

recenze

Jedna z pěti (2022) 5 z 5 / lucie.svobodova
Jedna z pěti

Představte si, že na vlastní oslavě narozenin zjistíte, že vás váš manžel podvádí.

A co hůř – jeho milenkou je jedna z vašich nejbližších přítelkyň.

Tak právě s touto prekérní situací se musí vyrovnat hlavní hrdinka knihy -
Edita.

Kdo je ta žena, která ji zradila? Která z pěti přítelkyň, jež byly přítomné na oslavě, je manželovou milenkou?

Edita, v šoku z toho, co nechtěně zaslechla, musí přehodnotit nejen svůj vztah s manželem Patrikem, ale i všechna dosavadní přátelství.

Místo okamžité konfrontace se rozhodne pro opatrný přístup. Začne své kamarádky pečlivě pozorovat a analyzovat jejich chování, hledá skryté náznaky a drobné signály, které by ji dovedly k pravdě.
Tento způsob „pátrání“ dává příběhu jakýsi detektivní nádech, přičemž jsme spolu s Editou vtaženi do hry podezírání, odhalování tajemství a přehodnocování vztahů.

Autorka se v této knize zaměřuje na velmi reálná témata, která se dotýkají mnoha žen – nevěra, zrada blízkých a zpochybňování vlastních rozhodnutí.

Příběh je protkán myšlenkami o tom, jak dobře známe lidi kolem sebe, zejména ty, které považujeme za nejbližší přátele.
Často máme tendenci věřit, že přátelé by nás nikdy nezradili, ale co když si to jenom namlouváme?

Jednou z nejsilnějších stránek knihy je způsob, jakým autorka vykresluje jednotlivé postavy. Každá z Edityniných kamarádek má vlastní charakter, slabiny a tajemství.

Tyto postavy nejsou černobílé, naopak jsou plné lidských nedostatků, což jim dodává na autentičnosti.

Dagmar postupně odhaluje jejich životní problémy, a my si tak můžeme připadat, jako bychom poznávali skutečné lidi se všemi jejich problémy a nejistotami.

Zajímavým prvkem je blog, který si Edita anonymně píše.
Slouží jí jako osobní deník, kam si zapisuje své pocity a myšlenky o manželovi, přátelích a sobě samotné.

Tento blog poskytuje čtenáři hlubší vhled do Edityniných emocí, myšlenek a vnitřních bojů. Pomáhá jí vyrovnat se se situací a zároveň analyzovat své vlastní chování.

Blogové příspěvky také fungují jako prostředek, jakým si Edita tříbí myšlenky a dívá se na věci z jiného úhlu pohledu.
Autorka tímto způsobem skvěle ukazuje, jak mohou být online deníky formou terapie. (O tom vím své, také jsem si jeden psala, když dvojčata byla na ARO neonatologii.)

Práce s postavami je jedním z vrcholů knihy.
Přestože je jasné, že jedna z kamarádek je manželovou milenkou, každá z nich má svou vlastní cestu, kterou si postupně odkrýváme.

Hlavní síla příběhu nespočívá jen v samotném odhalení, ale v cestě, kterou Edita musí projít, aby pravdu přijala a dokázala se vyrovnat s následky.

Děj se zpočátku odvíjí poměrně klidně, ale postupně nabírá na obrátkách.

V knize také sledujeme, jak se hlavní hrdinka vyrovnává s tím, co její manželství postrádá. Je to nejen fyzická intimita, ale především komunikace, která během let ochabla. V průběhu děje si Edita začíná uvědomovat, že možná i ona sama přispěla k tomu, že se jejich vztah ocitl v krizi.

Je také třeba vyzdvihnout humor a ironii, kterou autorka do příběhu vložila. Editiny úvahy o životě a situacích, do kterých se dostává, jsou často podány s nadhledem, což dodává příběhu příjemnou lehkost. Není to pouze tragický příběh o zradě, ale také o osobním růstu a uvědomění si vlastních chyb a potřeb.

Další velmi povedené dílo, které osloví především ženy, jež se v příběhu snadno najdou.
Kniha nabízí nejen napětí a zajímavou zápletku, ale také prostor pro zamyšlení nad vlastními vztahy a tím, jak dobře známe lidi kolem sebe.

Přestože je příběh v jistých ohledech jednoduchý, má silnou emocionální hloubku a dotýká se mnoha témat.


Jedna z pěti Jedna z pěti Dagmar Digma Čechová

Může být něco horšího než se na oslavě svých čtyřicátin dozvědět, že váš manžel má milenku? Může. Edita se o tom přesvědčí, když zjistí, že dotyčnou musí být jedna z jejích nejlepších kamarádek. Podvádí ji tedy hned dva blízcí lid... více


Komentáře (0)

Přidat komentář