Angelológia dejín recenze

Základní myšlenkou díla je, že dějiny jsou rytmizovány postupnou vládou sedmi archandělů, jejichž období trvá vždy zhruba 354 let. Tento větší rytmus je pak doplněn ještě rytmem kratším, kdy se v rámci většího období ještě vystřídá všech sedm archandělů jako další doplňující rytmus. Autor předpokládá ještě existenci dalších rytmů, ale těm se zatím ve své práci obsáhleji nevěnuje. Každý z archandělů představuje určité kvality, pojmy apod., jde tedy u systém založený na analogickém způsobu myšlení, stejně jako například homeopatie, astrologie, či astropsychologie. Působení archandělů pak ovlivňuje ladění kontext či vyznění náboženských systémů, filosofických myšlenek, kulturních projevů a směrů či politických systémů a událostí daného období, které přitom nelze vysvětlit pouhým ovlivňováním, protože k nim současně došlo ve velmi vzdálených zemích. Nejde přitom o jakoukoliv determinaci, stejně jako v jiných analogických systémech se jedná o možný potenciál, jehož kvality mohou být využity různým – často třeba i zcela protichůdným způsobem. Téměř pětisetstránková publikace je bohatě ilustrována množstvím nejrůznějších výtvarných děl, a doplněna je také řadou grafů – autor používá např. exaktní metody inferenční statistiky. Nebrání se ani seriózní kritice svých konceptů, a tak před několika lety proběhlo v Bratislavě na akademické půdě interdisciplinární kolokvium, kde byla jeho teorie i praxe podrobena odbornému zkoumání a kritice. Logicky největší výhrada, že si citované události a jevy vybírá sám, a ty které do konceptu nezapadají neuvádí, byla vyvrácena jednoduše tím, že kontrolní události z dějin byly vybrány bez jeho účasti a následně bylo ověřeno, že do celkového kontextu zapadají. Existence cyklů pak již v zásadě zpochybňována nebyla, různé názory panují naopak nad jejich příčinami – v rámci celkové diskuse kolem angelologie se objevila i čistě materialistická zdůvodnění. Doktor přírodních věd RNDr. Emil Páleš, CSc. vystudoval kybernetiku a na bratislavské univerzitě vyučoval počítačovou lingvistiku. Působil několik let také jako vedoucí výzkumného úkolu „Počítačový model slovenštiny“ na Jazykovědném ústavu Ludovíta Štúra Slovenské akademie věd. Ve druhé polovině devadesátých let založil a vedl časopis Sophia a inicioval i vznik stejnojmenného nakladatelství, které vydává tituly z duchovní oblasti, dílem v češtině, dílem ve slovenštině.... celý text