Sedmdesát sedm hodin recenze

„Noviny o tom psaly jako o případu sedmdesáti sedmi hodin. Tehdy vyvolal hrozný poprask. Dostali jsme se do ohromných problémů. Drahý příteli, byl to jeden z našich nejpodivnějších případů. Pamatuji se na to, jako by to bylo včera.“ Ve skutečnosti si Arthur Bryant pamatuje ze včerejška jen velmi málo, ale na nejzvláštnější vyšetřování své kariéry si vzpomíná dobře. Odehrálo se ke konci roku 1973. Zatímco „Zimu nespokojenosti“ Edwarda Heatha provázely stávky a výpadky proudu, členové bohaté aristokratické rodiny Whitstableů, jejíž patriarcha byl zakladatelem tajného spolku zvaného Aliance věčného světla, umírali poněkud neobvyklými způsoby – na hadí uštknutí, výbuch bomby, holičskou břitvou. Nechybělo ani otrávené líčidlo a vyhladovělý lidožravý tygr. Jak se dny krátí s blížícími se Vánoci, zjišťují Bryant a May, neortodoxní detektivové z kontroverzní londýnské Jednotky pro vyšetřování neobvyklých zločinů, že klíčem k záhadě je čas – a ten rodině i policii dochází. Vyšetřování je zavede do skrytého světa třídních konfliktů, umělců a tajných spolků ve velkém podnikání. Co s tím má ale společného sedmdesát sedm tikajících hodin? Pro rozuzlení musí detektivové projít vskutku strašidelným dobrodružstvím, při němž se setkají s pestrou plejádou bizarních postav, jaké je možné najít jen ve městě jako je Londýn.... celý text