Čarodějnice recenze

Lucie, hrdinka románu Čarodějnice, není čarodějnicí příliš nadanou; do umění, které se v její rodině už stovky let předává z matky na dceru, přesto zasvětí své dvě dcery-dvojčata, jakmile dosáhnou iniciačního věku dvanácti let. Dívky se nezdají být svým novým věděním příliš nadšené, mnohem raději chroustají čipsy na pohovce v obýváku, nosí těžké šněrovací boty, a když jsou nucené dělat úkoly do školy, činí tak s jedním okem upřeným na televizní obrazovku, aby nepropásly další díl oblíbeného seriálu. Přesto nakonec najdou v čarování zalíbení a jednoho dne se promění ve vrány... Děj románu se odehrává ve dvou rovinách: v první je vykreslován nudný život středostavovské rodiny, žijící spolu s dalšími středostavovskými rodinami ve vilce na zbohatlickém předměstí. Pečlivě střežené rituály tu protkávají malá denní dramata, hlavním cílem všech zúčastněných je vydělat peníze a zachovat zdání, že je všechno, jak má být. Druhá, snivá a fantaskní vyprávěcí rovina zavede čtenáře do světa, v němž se ženám na čele zničehonic objevují krůpěje krve, bezpáteřní manželé jsou proměňování v bezobratlé živočichy a nahlížení do budoucnosti je (někdy) stejně snadné, jako pohled z okna. Obě roviny spojuje jedno téma: s kouzelníkem nebo bez něj, s nadáním nebo bez něj, s bohatstvím nebo bez něj, nakonec jsme se svým životem každý sám.... celý text