Čekání na spoušť recenze

Román v osmi příbězích o špatných rozhodnutích, nepochopení i naději. Zuzana jede k moři, aby vymazala děsivý sen. Josef se rozhodl vsadit všechno na jednu kartu. Jitka se stydí za faldy na břiše a nechce se s nikým srovnávat. Hana při náhodné cestě autem nalezne svoji babičku. Jarmila roky vzdorovala, ale teď jen touží odejít úplně tiše. Pavel našel klid při práci v lese a už nechce nic pokazit. Iveta obléká mrtvé a skrývá vytetovaného hada. A Libor prostě jen fotografuje… Patří k sobě, jsou svým způsobem rodina, přesto se míjejí. A křivdy, bílá místa a bolest se množí. I oni by však rádi věřili, že bude líp… Povídkový román Čekání na spoušť Lidmily Kábrtové je kronikou takového míjení, prostírající se na ploše sedmdesáti let. Kniha v koncentrované podobě ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak se nenápadná událost může dotknout někoho, o kom to vůbec netušíme. Každá z hlavních postav Čekání na spoušť vypráví z vlastní perspektivy, každá se snaží dodat svému příběhu smysl. A přestože nalézání jedněch je často ztrácením druhých, nikdy není pozdě na smíření a odpuštění. Přinejmenším vůči sobě samým.... celý text