Děti krve a kostí recenze

Když bylo Zélii šest, stala se svědkem toho, jak královské stráže pověsily její matku na stromě před domem. Nikdy na to nezapomněla. Na počátku byli všichni Orïshané mágové: rodili se s tmavou kůží a nepoddajnými bílými vlasy, a jakmile dospěli, obdrželi od bohů dar magie. Časem však jejich populace klesala a v Orïshi z nich nakonec zbyla pouhá menšina utlačovaná královskou vrstvou. Z magie a černé kůže, která ji symbolizovala, začali mít lidé strach. Deset let po nájezdu, při kterém byla zabita Zéliina matka a Orïshanům byl navždy odebrán dar magie, získá Zélie díky náhodnému setkání s princeznou Amari posvátný svitek. Díky němu je možné obnovit spojení s bohy a navrátit dar magie na dalších sto let. Zélie se spolu se svým bratrem Tzainem a princeznou Amari vydá na cestu světem inspirovaným západní Afrikou. Potulují se tu lvice a gepardice, krásné vesnice postavené z písku nebo vykované ze železa ukrývají temné stránky: otroctví a korupci. Aby se jim podařilo vrátit magii lidem, budou muset přelstít korunního prince Inana, Amarina bratra, který si umínil, že prastarou magii ze světa nadobro vymýtí.... celý text