Deník haiku 3 recenze
Miloň Čepelka
Věci třeba i malé rozměrem, ale velké nápadem a obsahem, nepřicházejí na počkání. Trvalo dlouhých osm let, než se autor opět stal (jak sám sebe nazval) „slovosvodem“, a zrodil se následník Deníku haiku 2. Tento počin je dnes – stejně jako „jednička“ – beznadějně vyprodán. Což dosvědčuje, že Miloň Čepelka došel zaslouženého obdivu a uznání nejen jako cimrmanolog, tvůrce sonetů a jiných básní v řeči vázané i volné, jako prozaik, dramatik, textař, moderátor, příležitostný zpěvák… Kulisy se mění, ale podstata zůstává: tři řádky v rozměru pět-sedm-pět slabik, a v nich okouzlení životem pozemským i tím, co je (doufejme a věřme) za ním, světem, přírodou, ženami… Autorovy pocity – někdy sladké, někdy hořké, jindy nabité emocemi, a pak zase zklidněné až rezignované – sdílejte s ním, jak je libo: od začátku, od konce, či napřeskáčku.... celý text
U této knihy zatím nejsou recenze.
Zde se můžete podívat na hlavní přehled recenzí.
Autorovy další knížky
2013 | Míjím se s měsícem |
2016 | Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech |
2009 | Deník haiku |
2012 | Deník haiku 2 |
2008 | Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví |