Důl recenze

Ctižádostivému novináři Jannemu Vuorimu se v průběhu několika zasněžených lednových dnů převrátí život naruby. Nejprve obdrží anonymní tip – jistý niklový důl na severu Finska vážně poškozuje životní prostředí, činnost dolu provázejí nezákonné machinace, propletenec vlastnických vztahů je neprůhledný a celá situace hrozí v dohledné době katastrofou. Brzy nato se Vuori poprvé po třiceti letech shledá se svým otcem, který se nečekaně vrátil z ciziny do Helsinek. A navrch všeho se Jannemu začíná rozpadat manželství – pohár manželčiny trpělivosti přetekl, manželka po něm chce, aby jí a jejich malé dcerce dokázal, zda je pro něho přednější rodina, nebo práce. Román Důl vypráví příběh otce a syna, dvou cílevědomých lidí a jedné neobyčejné rodiny. Příběh, který se zažírá jak pod povrch země, tak pod kůži, klade aktuální otázky a požaduje věčné odpovědi. A jakousi vše zastřešující otázkou je, jak daleko člověk dokáže zajít, aby ochránil ty, jež miluje. Důl je román o hamižnosti a tajemstvích, o krevních poutech a krvavých činech, román o vraždě a odpuštění. Antti Tuomainen si zachovává fazonu ze svých předešlých, celoevropsky úspěšných knih Léčitel a Moje temné srdce. Nechybí čtivé, „naposlouchané“ dialogy, výstižné popisy atmosféry i míst, ani pečlivě utkané předivo vztahů a vazeb mezi hlavními postavami. A ještě zbyl prostor pro nepředvídatelné rozuzlení.... celý text