Dusím se ve vlastní šťávě recenze

Jak se pamatuju, bylo ve městě počasí konverzačním námětem, jenž se podával ve společnosti jako solené buráky a nepředpokládalo se, že přetrvá několik úvodních vět. Na venkově je počasí právě tak důležité jako potrava a někdy znamená život nebo smrt. Diskuse o počasí se mohou větvit do mnoha zajímavých směrů, jako je třebas mimino paní Exeterové, které se narodilo málem na pláži, protože bouře smetla molo, takže převozní pramice nemohly přistávat, a pobřežní hlídku nešlo zavolat, protože jediná telefonní linka na ostrově byla obsazena receptem na švestkový koláč. Za těch dvanáct let jsme tu zažili největší deště, největší sucho, nejstudenější zimu, nejvíc sněhu, největší zemětřesení, nejhorší sesuv půdy, nejvyšší příboj, nejnižší pokles hladiny při odlivu, nejprudší vichřice, nejdelší období nepřetržitých větrů, nejhustší mlhu, nejparnější den, nejranější jaro, nejpozdnější jaro, nejstudenější léto, nejteplejší podzim, nejchmurnější zimu (tuhle), nejdeštivější Vánoce - a k tomu úplné zatmění Měsíce, totální zatmění Slunce a létající talíř na oregonském břehu.... celý text