Hrad oběti recenze

Když roku 1969 vydal Bernard Noël pod pseudonymem Urbain z Orlhaku novelu Hrad oběti, vyvolal senzaci a kniha se hned zařadila mezi největší díla francouzské erotické literatury. Autor vypráví o dlouhé sexuální iniciační cestě odehrávající se na tajemném, odlehlém ostrově, kde hrdina je vyvolen coby milenec Luny a podniká dantovskou výpravu jednotlivými úrovněmi utrpení a extáze. Vyvrcholení pak představuje obřad sexuálního očištění v Hradu oběti, který je zde vykreslen poetickým jazykem, současně magickým i vulgárním, takřka mystickým. Intenzita knihy odpovídá okolnostem jejího zrodu: vznikla v průběhu pouhých tří týdnů a byla částečně myšlena i jako zoufalá reakce na společenskou a politickou situaci ve Francii konce šedesátých let. Autor kvůli ní stanul před soudem a musel se zodpovídat z urážky dobrých mravů. Novelu doplňují fragmenty zamýšleného pokračování, esej Zneuctění slov, v němž se autor zamýšlí nad neúspěšnými pokusy francouzské vlády knihu zakázat a hledá tajná pojítka mezi literaturou a cenzurou, a dále výbor z autorovy korespondence s kritikem Sergem Fauchereauem. Být neakceptovatelný... Nešlo o to vyvolat skandál nebo dopustit se násilí, ale nechat se unést vzpourou, jež podnítí fantazii a překoná vnitřní cenzuru a nesmělost. Psaní bylo každopádně okamžikem intenzivní radosti a svobody, neboť být neakceptovatelný jednoduše znamená neakceptovat útlak morálního řádu a hlavně sám se tomuto útlaku nepodřizovat. Stala se snad tato kniha, kdysi souzená pro urážku mravů, v dnešní době neškodnou? Anebo snad cenzura dnes jen zjemnila strategii? Současná cenzura totiž výstřelky fantazie ani racionální hodnoty nezakazuje, ale pouze jim upírá význam, čímž nás připravuje o veškerý požitek z nich plynoucí.... celý text