Jedu recenze

Ne pouze výbor ze Škrabalových dosud vydaných knih. Až nyní vydaný román v básních. Román celoživotní, osobní i společenský. Umělecká reflexe i nekorektní vtípky. Starý svět, nový svět. Americký road movie. Brýle na oči, colu do ruky a jedu! Rozjezd v Brně s míčem pod nohama. Rychlostní rekord v dospělé Praze, devadesátkový vrchol kapitalismu. Pak stabilita na pravidelném okruhu manželství, děti, práce... A vítězná páska–láska? Obytňákem odbočkami směrem literatura a chalupa. Těžký dojezd v krizi středního věku i krizi společnosti. Východisko? Vyhrává ten, kdo stojí. Lidová moudrost jako happy-end, jako zen, jako vtip. Málokterý básník se může chlubit tím, že si jeho verše přeříkávají mladí i staří, inťoši i vypití vondrousové na fesťácích. Stačí málo. Čelit zlu společně. O štěstí se dělit napůl. Jeden klub, jeden Bůh!... celý text