Kruté šprýmy recenze
Saki (p)
Dětství strávené ve společnosti dvou starých tet, láska ke zvířatům a odpor k přetvářce jakéhokoli druhu, především ke zkostnatělým společenským konvencím - to vše našlo své ztvárnění v Sakiho zvláštních znepokojivých příbězích. Jejich hrdiny jsou nezvedené, škodolibé děti, zvířata obdařená podivuhodnými vlastnostmi, vtipní a vynalézaví mladí muži se smyslem pro recesi, kteří se s chutí baví na účet svého úctyhodného okolí. Obětí jsou spořádaní obyvatelé Londýna, hosté čajových společností v Kensingtonu a večerů v Covent Garden, důstojní a mocní lidé středního věku, kteří se ironií osudu dostali do mimořádných situací, na něž nejsou s to reagovat. A je jen spravedlivé, že jsou aspoň na chvilku pokořeni, neboť jindy bývá svět vždycky na jejich straně. Groteskní situace ústí v překvapivou pointu a zároveň poznání, že život v každodenních drobnostech i ve „vyšších principech“ je vlastně komedie, kterou lidé hrají, aby si uchovali zdání osobní a společenské důstojnosti.... celý text
- Hector Hugh Munro - Saki: Kruté šprýmy / Tomáš Odaha, odaha.com
Autorovy další knížky
1961 | Kruté šprýmy |
2015 | Vůl v chryzantémách |
1997 | Hranaté vejce |
1968 | Léčba neklidem |
2012 | Krvilačné tety a iné zvery |