Na pomezí Eternaalu recenze

Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990). Děj románu se odehrává ve vzdálené budoucnosti, kdy je Země jen jednou z mnoha planet impéria Eternaal. Tři dobrodruzi se vydávají na vzdálenou planetu Iramnu hledat krystaly Argenitu – pozůstatky po dávné netechnické civilizaci. Pro zasvěcence (argia-luy) představuje argenit zdroj mentální energie a nástroj poznání, ale pro obyčejné bytosti může být naopak nebezpečný. Román se dočkal kladného čtenářského přijetí, kromě autorčina literárního nadání učarovala čtenářům grandióznost díla a v české SF velice řídký pokus vytvořit celý fiktivní svět s vlastním slovníkem i dějinami.... celý text