Nepiju sám recenze
Vladimir Semjonovič Vysockij

Tvorba herce, básníka a písničkáře Vladimíra Vysockého se v Sovětském svazu v 70. letech stala téměř náboženstvím. K smrti uprostřed horečné tvůrčí činnosti ho možná víc než oficiální neláska úřadů uštvala neoficiální láska miliónů příznivců. V červenci 1980 padl usmýkán nadlidským pracovním vypětím, nespoutaným způsobem života a alkoholem. U nás jeho písně v překladech Milana Dvořáka zařadil na počátku 80. let do repertoáru Jaromír Nohavica a uvedl ho tak do českého povědomí. Do výběru zařazuje Milan Dvořák několik klasických textů, ale naprostou většinu tvoří překlady zcela nové.... celý text
- Nepiju sám / Pavla Hložková, webmagazin.cz
Štítky knihy
ruská poezieČást díla
![]() |
"Jsme bdělý, pevný, žádnej nevyžvaní..." |
![]() |
"Mao je nezbeda..." |
![]() |
"Můj černej člověk v šedým převlečníku..." |
![]() |
"Světem svět si dál..." |
![]() |
"Už jaro začínalo..." |
Autorovy další knížky
1984 | ![]() |
1988 | ![]() |
1997 | ![]() |
2006 | ![]() |
1987 | ![]() |