Pachuť medu recenze

Úspěšný novinář, vedoucí kulturní rubriky pražského časopisu, napíše a dá do tisku reportáž o oblíbeném poslanci, kterého si váží. Vzápětí zjistí, že fakta, ze kterých při psaní vycházel, neodpovídala pravdě — poslanec se prý ve skutečnosti bezostyšné obohacuje na úkor jiných lidí. Původní verzi reportáže tedy žurnalista Marek stáhne a nahradí ji novou, pravdivou. Vlivem různých intrik je však přesto vytištěna reportáž první — a Marek musí zahájit boj za znovunabytí důvěry i u těch nejbližších lidí. Z vlastní praxe autor redakční prostředí dobře zná, a v líčení každodenní práce a konfliktů této znalosti hojně využívá. V rovině soukromé je Pachuť medu zobrazením krize čtyřicátníka, který hledá v příležitostném vztahu k atraktivní kolegyni únik ze stereotypu manželského života, aby se nakonec vrátil zpět k prověřeným jistotám.... celý text