Poslední léto ve městě recenze
Gianfranco Calligarich
Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
L'ultima estate in città, 1973
více info...
- Poslední léto ve městě, které dává i bere / Zora Göthová, Právo
- RECENZE: Miluje, ale neví koho. Chce, ale neví co. Proto se rozhodl zastavit. / Aneta Wunderlichová, Knihy.cz
Štítky knihy
Řím italská literatura 60. léta 20. století alkoholismus existencialismus nešťastná láska antihrdinové