Poslední půlšilink recenze

Román klasika anglické literatury z roku 1919 byl inspirován životem geniálního francouzského malíře Paula Gauguina. Jeho osud se odráží v osudech hlavního hrdiny románu Charlese Stricklanda, burzovního makléře, který ve čtyřiceti letech zdánlivě bez příčiny odchází od své ženy a dětí. Po radikální změně prostředí a nástupu na nejistou malířskou dráhu se ocitá v bídě a často na pokraji smrti. ­Maugham s naturalistickou přesností a s jedinečným vypravěčským mistrovstvím líčí, jak Strickland ničí nejen sebe, ale i své blízké okolí neurvalým chováním, nezájmem a tyranskou arogancí. Přestože se nestaví na jeho stranu, omlouvá jeho projevy uměleckou genialitou, kterou v jeho době málokdo rozpoznal. Když se vypravěč po válce dostane na Tahiti, poslední Stricklandovu štaci, setkává se s poněkud mírnějším a usedlejším Stricklandovým obrazem. Malíř našel místo, kde mohl tvořit, ženu, která se o něj postarala i v jeho poslední chvíli, a na sklonku života se přiblížil tolik kýžené dokonalosti, po níž celý život prahl a jež se mu stala jediným životním cílem. Román líčí složité putování umělce hledajícího dokonalou krásu, kvůli níž je ochoten jít za hranice morálky, kvůli níž vsadí bez váhání vše, aby alespoň na okamžik nalezl to, co ho celý život zneklidňovalo a nutilo hledat.... celý text