Poslepu recenze
Claudio Magris
Vypravěčem románu je pacient psychiatrické léčebny v Terstu Chippico, který kdysi býval zapáleným komunistou vězněným v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ale o pár let později se ocitne v jugoslávském gulagu jako osoba podezřelá z prostalinské špionáže. Chippico vypráví na přeskáčku, odbíhá k jiným příběhům, jež se staly postavám, s nimiž se sám identifikuje, např. dánskému dobrodruhu Jorgenu Jorgensenovi, který se v 19. století stal na 3 týdny králem Islandu, ale později ho deportovali do města na Tasmánii, které sám založil… Román Poslepu představuje jakýsi druh cestopisu v čase, po různých místech a okrajových historických událostech, především však stejně jako Dunaj a Mikrokosmy znamená pouť za hledáním identity. Jako by byly vedle sebe do jedné linie kladeny útržky paměti, obrazy, příběhy, jimž všem je především společná ztráta iluzí. Vypravěč je ten, který vždycky stojí v nesprávnou chvíli na nesprávné straně.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
Alla cieca, 2005
více info...
- Všichni jsme námořníci / Blanka Činátlová, A2
- Claudio Magris nechá ve své nové knize jít čtenáře Poslepu / Jana Dobešová, topzine.cz
Štítky knihy
italská literaturaAutorovy další knížky
2010 | Dunaj |
2019 | Pro nedostatek důkazů |
2011 | Poslepu |
2000 | Mikrokosmy |
2001 | Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře |