Claudio Magris

Přidat do oblíbených Koupit knihy

italská, 1939

Populární knihy

/ všech 10 knih
Dunaj
Dunaj
Pro nedostatek důkazů
Pro nedostatek důkazů
Zakřivený čas v Kremži
Zakřivený čas v Kremži
Poslepu
Poslepu

Nové komentáře u knih Claudio Magris

Pro nedostatek důkazů Pro nedostatek důkazů

„Muzeum dokumentující válku na oslavu míru. Ares pro Irenu - bůh války na oslavu míru. Zřizování nového muzea, které je na začátku ve stádiu hypotetických úvah, projektu, který Luise Brooksové svěřila Nadace a odbor kultury městské rady. Pořád jsem musela přemýšlet nad tím, kdo byl on. Psalo se o něm, odkazovalo se na něj, ale žádné konkrétní jméno nezaznělo. Luisa ho znala, odkázal jí mnoho zápisníků a dalších svých sbírkových "věcí", aby vyprojektovala muzeum, jehož hlavním účelem bylo zabránit válce. Zřejmě jím byl prof. Diego de Henriquez, ale k tomu jsem musela přečíst zadní listy. Pokud jím byl on, kdo potom byla Luisa? Procházíme jednotlivými sály, kde má být uložen vojenský/válečný arzenál. Každý předmět je připodobněn situaci a místu, ve které a kde byl využit a popisuje se jeho základní funkce spolu s tím, k jakému přesnému účelu byl využit. Válka spojuje. Zmizelé zápisníky o pachu zpoceného, zaprášeného, špinavého, o pachu smrti, ale i o vůních. "Aby se člověk, když dojde do posledního sálu, dostal ven, musí projít celou trasu zpátky a znovu se shledávat se vším, co si myslel, že má za sebou." Je to obtížnější četba už kvůli tomu, že autor nepopisuje skutečnosti, pouze pracuje se souvislostmi, zasazuje je časově do tématu a nemáte se k nim jak dostat, pouze ona osoba znalá faktů. Dostáváte se k nim pouze skrze Luisiny příběhy a příběhy z dokumentací o lidech, o situacích; co "zaniklý" člověk, to příběh. Jde o projektaci muzea s dokumentačním materiálem, konkrétním příběhem konkrétního člověka a dalších lidí se jmény položených časově a místně do událostí. Autor používá hodně cizích výrazů, vojenských/válečných slov, výrazů používaných jinými společenstvími a kulturami a více významových slov. Doporučuji.“... celý text
— veronika4001

Oči moře: Sochy z lodních přídí Oči moře: Sochy z lodních přídí

„Skvělá, sice myšlenkově neuspořádaná a možná až příliš rozjívená, ale prostě tématicky skvělá věc. Jako mám chuť si vyřezat lodní bohyni a pak ji začít objímat na břehu moře. Dokud nezešílím.“... celý text
— Velkomožný

Oči moře: Sochy z lodních přídí Oči moře: Sochy z lodních přídí

„Už název eseje Oči moře upozorňuje, jakou závažnost přisuzuje autor pohledu, ať už výrazu, který řezbáři propůjčili sochám, či předmětu jejich vidění nekonečnému oceánu. V očích soch čte Magris odvěké touhy i strachy Evropanů. Očekávání i děs z neznámého a neohraničeného prostoru. Sochám z lodních přídí Magris neupírá výrazně erotický náboj. Na vině je snad absence žen na moři, a dlouhé odloučení námořníků od svých milovaných. Sochy se však často staly i předmětem zbožňování ze strany sběratelů a to mnohdy přerostlo v zhoubný fetišizmus. V obecné rovině se Magris zamýšlí nad potřebou hromadění neživých předmětů, které mají vystavět hradbu mezi sběratelem a smrtí, ale i čistě osobní fascinací lodními sochami. Magrisova kniha je především dalším holdem moři, kterých evropské písemnictví přineslo řadu. Poněkud překvapivě se mu podařilo tradičně mužskou tématiku námořních výprav prostoupit ženským elementem. Ten má krom zmíněné erotické polohy i podobu ochrannou a mateřskou. V neposlední řadě je třeba zmínit, že Magris (jako již tradičně) propojuje středomořský prostor v celistvou domovinu, která čerpá ze společných kulturních tradic. Podobně představil v jiných publikacích různorodý ba přímo nesourodý celek Habsburské monarchie. Magrisovo vidění Evropy a její kulturní historie tedy zůstává silně harmonizující.“... celý text
— Martin1950

Zakřivený čas v Kremži Zakřivený čas v Kremži

„Soubor pěti krátkých povídek většinou s minimálním dějem, avšak s velmi svébytnou (a pozoruhodnou) atmosférou, které jsou navíc napsány s ohromujícím mistrovstvím. Hlavními tématy jsou čas, stáří a vzpomínky. Ale není to takové to uslintané "jó, když jsem byl mladý, to byl svět ještě v pořádku", na to je Claudio Magris příliš výsostný intelektuál a příliš kvalitní autor. Jeho hrdinové si uvědomují stárnutí a běh času jako přirozený proces, se kterým se nelze než smířit. Životní zkušenosti nebo vzpomínky představují nevyčerpatelný zdroj, ze kterého je možné nejen získat sílu k překonávání dalších životních překážek, ale i inspiraci k porozumění modernímu světu. Titulní povídka, která si pohrává s relativitou času (a otázkou vracejících se časových smyček), je tak zamotaná, že jsem ji prakticky vůbec nepochopil. Asi je to moje chyba, ale proto jsem z hodnocení ubral jednu hvězdičku.“... celý text
— Gothard

Oči moře: Sochy z lodních přídí Oči moře: Sochy z lodních přídí

„Cetl jsem na brehu Stredozemniho more v Tunisu, coz rozhodne bylo to nejlepsi misto, kde jsem ji mohl cist. Mezi strankami veze pisek, vazba lehce rozmocena od kapajici morske vody, vybledly prebal od slunce, vonici teplym vetrem. Cetlo se to samo. Esej o zivote, mori, namornicich etc. Zit bych u more nechtel, stred Evropy je mi proste blizsi, ale chapu tu vasen pro nej. Navic inspirativni pro moji vlastni basen. Za me 4,5. Ve vysledku 5. Byt uvedomuji si, ze silne ovlivneno geniem loci.“... celý text
— blackholesun32

Přejít na knížky autora