Přátelé, to si poslechněte recenze

Přátelé, to si poslechněte je další, devátou knihou Petra Rittera. V jejím záhlaví autor předznamenává: Příběh, který nemá vypravěče, se nestal. Následuje jedenatřicet rychlonohých příběhů, které psala náhoda, komické a žalostné shody okolností, smůla i štístko… - vynalézavý osud. Odehrávají se v naší aktuální současnosti politických skandálů, nafukovaných a přifukovaných fám o hrozících smrtících epidemiích, obcházení nespravedlivých daní, pokusů jak zbohatnout… Při jejich čtení některá místa skutečně probouzejí nutkání zavolat na své blízké: Přátelé, to si poslechněte! O tom, jak protřelý podvodník spolu se zkušeným policejním inspektorem naleznou nad balíkem peněz svou vlastní spravedlnost. Nebo o tom, jak umírají soudci bez svědomí. O symbióze právnické bitvy před soudem a sexu v hotelovém pokoji, když proti sobě náhoda svede protřelého advokáta a hříšně krásnou advokátku. O tom, že představa nahánění lidí do plynu může být zábavná - jsou-li naháněnými současní náckové. Jak napsal literární kritik v jedné ze svých dřívějších recenzí: Ritter je vidoucí a vědoucí spisovatel a odmítá to zastírat, bez ohledu na to kolik nepřátel si tím způsobí.... celý text