Sedm let v Tibetu recenze
Heinrich Harrer
Kniha je bezprostředním svědectví Heinricha Harrera (narozen roku 1912) o letech strávených v Tibetu. V roce 1939 byl členem horolezecké expedice na Nangá Parbat a krátce po vypuknutí druhé světové války byl internován v britském zajateckém táboře poblíž Karáčí, z něhož se mu podařilo uprchnout. Dlouhé měsíce putoval o hladu ledovými pustinami, až po mnoha dobrodružstvích dorazil do Lhasy. Tím se mu splnil celoživotní sen, ocitl se v Tibetu, tajemném horském státu v klínu Himaláje. Postupně se dokázal naučit žít v zemi ovládané zvláštní symbiózou církevní a světské moci a proniknout do složitého filosoficko-teologického systému, v němž si kláštery, hlavní centra moci, uchovávaly vliv na soukromý i veřejný život. Jeho působení ve Lhase bylo pro samotnou zemi velkým přínosem: zvelebil a rozšířil potálské zahrady, zavedl ve Lhase elektřinu, postavil přehradu a hlavně seznamoval mladého dalajlamu, jehož přítelem a rádcem se stal, se západním světem. V roce 1983 se do Lhasy znovu navrátil.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2010 , AcademiaOriginální název:
Sieben Jahre in Tibet, 1953
více info...
U této knihy zatím nejsou recenze.
Zde se můžete podívat na hlavní přehled recenzí.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) buddhismus Tibet Čína náboženství zfilmováno Himálaje autobiografické prvky dalajláma horolezciAutorovy další knížky
1998 | Sedm let v Tibetu |
2002 | Bílý pavouk |
1991 | Návrat do Tibetu |
1967 | Přicházím z doby kamenné |
1973 | U jezera blaženosti |