Slepé mapy recenze

Román o hledání smyslu uprostřed světa plného násilí a uprostřed života. Poznáváme dosud ve všem úspěšného muže "uprostřed cesty", architekta Viktora, který si uvědomil, že jeho dosavadní život je prázdný, že snad miluje svou rodinu, ale neumí s ní žít, že by chtěl někoho milovat, ale už to asi nestihne, zjišťuje, že je někým jiným, než chtěl být a možná je mu to už jedno... Prožívá krizi středního věku kterou chce vyřešit radikálním, vůči sobě samému nelítostným řezem. Podivným způsobem se do jeho příběhu zaplete malý, násilím pronásledovaný uprchlík z Balkánu a rovněž žena, která byla svědkem vraždy "ze zvědavosti a nudy", vraždy dítěte jiným dítětem. Nyní se zabývá dokazováním, že medializace násilí a komerční obrazy krutosti a násilí ovlivňují naše vnímání světa: Když jsou obrazy zla na prodej, mohou změnit skutečnost k horšímu.. Viktor hledá osvobození, ale zjišťuje přitom, jak svázaní jsou lidé, kteří do příliš bezbřehé svobody vyrostli: Mohli by podniknout cokoli, ale často nedělají nic... Jeho vlastní činy jsou však často hmatáním do prázdna. Román má složitý, vrstevnatý děj, pokládá otázku, jak se uvolňují jasné či temné síly a co podivného se to děje s naším dříve přehledným světem.... celý text