Svobodomyslná recenze

Svatební závoj, srdce na dlani, myšlenky v oblacích. A potom: výhrůžky, nadávky, rány, zabavený mobil. Teror fyzický i psychický. Šikana, rostoucí strach a čím dál nižší sebevědomí. „Malými, zdánlivě nevinnými krůčky mě dostával přesně tam, kam potřeboval. Na samém konci jsem byla přesvědčená o tom, že chyba je vlastně ve mně a že bych se měla jít léčit,“ říká autorka pravdivé zpovědi, ze které mrazí. Její život prý nebyl ničím zvláštní. Vlastně byl nudný. „Natolik dokonalý a tak nalajnovaný, jako bych vypadla z čítanky. A tak jsem si v devatenácti letech nasadila na hlavu sněhově bílý závoj s korunkou, na ruku prstýnek a vdala se. Za manipulátora a psychopata.“ Na Novém Zélandě ji místo dobrodružství čekalo peklo. Nakonec málem uvěřila, že z partnerského vězení na druhém konci světa nikdy neuteče. Utekla. O svůj příběh se rozhodla podělit v knize, kterou místy bolí číst, ale která má důležité poselství: že sílu bojovat v sobě dokáže najít každý. Kateřina Lieskovská ji psala s myšlenkou na všechny, kteří jsou uvězněni v nešťastné životní situaci a potřebují udělat radikální řez. Možná jim partner ubližuje a možná mají pocit, že jsou na celém světě úplně sami. Možná mají někoho takového v okolí. „Knížka může někomu otevřít oči, nebo dokonce zachránit život,“ věří autorka.... celý text