Šumavská toulání - Slzy Stožecké madony recenze

Sotva najdeme jiný kousek země toliko naplněný příběhy. Co kopec či údolí, co zákrut cesty, brod nebo most přes říčku, co samota i ves, to příběh. O zradě a lásce, zbabělosti i odvaze, krutosti a milosrdenství. O zdánlivě všedních věcech i nadpřirozených úkazech. Na každém kroku se otevírá nová stránka knihy osudů. Až se člověk bojí došlápnout, aby nezneuctil místo, kde se zrodil či vyhasl život, kde došlo k nějaké památné události. Přestože od jednoho konce ke druhému je to sotva čtyřicet kilometrů a přejdeme ho za jediný den, poznat ho trvá měsíce i roky. A ten, kdo hledá pozorně, nestihne to za celý svůj život. Jaroslav Pulkrábek nás v další knize z cyklu Šumavská toulání zavede na Volarsko. Budeme poznávat kraj kolem hory Stožec s poutní kaplí, navštívíme Volary, Soumarský Most, České Žleby, Stožec, Želnavu a mnohá další zajímavá místa. Vzpomeneme na oběti pochodů smrti, které přes Šumavu koncem války procházely, ale i na Charlese Havlata z Nebrasky, který jako poslední americký voják padl na našem území. Budeme potkávat němé svědky mnohdy neuvěřitelných příběhů, ale i současné zdejší obyvatele, kteří sice leccos pamatují, ale poté, co jim položíte otázku, raději přenesou řeč jinam či sklopí zrak. A uprostřed toho tajemného světa, ukrytý v hloubi pralesa pod mohutnou skálou, na níž hnízdí sokol, najdeme obraz Madony s bílou růží. Právě sem, kde pod nádhernou kaplí vyvěrá zázračný pramen, nechť vedou naše první kroky. Tady poprosme o ochranu a pomoc při pochopení veškerého toho dění. Neboť ne každý, kdo přijde, uvidí, ne každý, kdo uviděl, porozumí.... celý text