Tichý - Kronika vraha recenze

Jettenbrunn, malá vesnice na úpatí Křížového vrchu. V tomto kraji se narodila politováníhodná a zároveň krutá bytost. Jmenuje se Karl Heidemann. Chlapec, jehož největším utrpením je jeho sluch. Pravděpodobně nejcitlivější sluch, jaký kdo kdy měl. Každičký šelest i lehounké zatřepotání motýlích křídel mu působí nelidská muka. A tak křičí. Jeho neodbytná matka ho slyší, ale nerozumí jeho trápení. Nikdo mu nerozumí. Zdá se, že klid mu může přinést jen pobyt ve zvukotěsném sklepě. A tak vyrůstá mlčky, v izolaci. Až do tragického odpoledne na břehu jettenbrunnského rybníka, kde se setkává s tichem smrti, v němž rozpoznává dar krásy a pokoje. Záhy opouští sklep a zanechává za sebou krvavou stopu v lese a zdecimovanou vesnici. Karl Heidemann se vydává do světa. Nedospělý a bez domova. Hledá a nachází… Ve své rodné vesnici za sebou zanechává krvavou stopu. Díky svému neuvěřitelně citlivému sluchu se naučil ke svým obětem připlížit nehlučně jako šelma, a tak dle libosti rozdává dar smrti. A přesto nenachází to, po čem touží. Lásku. Než narazí na poklad. Poklad z masa a kostí. Poklad, jenž všechno změní.... celý text