Vidlák bůůk recenze

Podtitul: Úsměvné venkovské počtení do podivně zajímavých časů o tom, co mi zrovna od vidlí odpadlo. Jak už název i podtitul napovídají, kniha jest veselým čtivem z prostředí autentického venkova, tedy takového, kde nenatrefíte na pražádné bazény či úhledně sestřihané travní krátkoporosty. Zato je plná všeho, co na nefalšovaný venkov patří – tedy rozličné zvěřeny domácí, bujně rostoucích travin spásaných tvorstvem býložravým, chlévské mrvy, sena, slámy, chlupů zvěřeních a peří drůbežničího. Autorka popisuje život na farmě v krátkých humorných příbězích. Používá neotřelý styl vyprávění a nebojí se vymýšlet češtinské novotvary, tudíž při čtení narazíte na řehtavce, rohatce, kokodavce, káchavce, štěkavce či mňoukavce, ale sem tam také na člověčince, anžto někdo té zvěřeně posluhovat musí.... celý text