Víkend na Zuydcoote recenze

Vydáním románu Víkend na Zuydcoote, vyznamenaného v roce 1949 cenou Goncourtů, máme možnost seznámit se s dalším dílem tohoto autora, které neztrácí nic ze své čtenářské přitažlivosti a jehož literární hodnoty s odstupem času jen vystupují do popředí. Román je působivým svědectvím o bojích u Dunkerque a jeho evakuaci. Děj se nesoustřeďuje na podrobné líčení událostí, je dramatickou zkratkou, uzavřenou do pouhých dvou dnů, které čtyři kamarádi rozprášené francouzské armády prožívají „v nečinnosti" na břehu moře nedaleko místa, kde se naloďují britští vojáci. Románový hrdina Maillat se pokouší dostat na loď do Anglie, zastřelí dva vojáky, kteří znásilňují nezletilou dívku, loučí se s kamarády a vrací se k oné dívce, která nechce opustit svůj dům, a proto musí zahynout. Vše se děje ve chvílích, kdy jde o život, a člověk se musí rozhodovat, okamžik znamená věčnost, lidé jsou buď silní, nebo slabí, leccos se zjednodušuje. Válka ovládá i deformuje myšlení každého jednotlivce. Víkend na Zuydcoote je tedy působivým svědectvím o člověku, který je postaven tváří v tvář smrti, přemáhá zoufalství, strach a beznaděj a nakonec přes všechno vždy přitakává životu.... celý text