Zlatá klec recenze

Rose Riversová bydlí v honosném domě v Londýně se svým otcem, známým malířem, hádavou matkou, šesti sourozenci a spoustou služebnictva – a připadá si jako ve zlaté kleci. Je inteligentní a zvídavá a ráda by studovala na internátní škole jako její stejně starý bratr. Ve společnosti však panuje názor, že pro mladé dámy je vzdělání naprosto zbytečné, a tak má Rose smůlu. Po bratrovi se jí stýská o to víc, že teď nemá žádného skutečného přítele. Náhle se však objeví příležitost navázat hned dvě přátelství – s novou pomocnicí chůvy Clover Moonovou a s chráněncem otce, nadaným malířem Parisem Walkerem, jenž v jejich domě tráví dlouhé hodiny tvorbou portrétu její matky. Rose nedbá na to, že ani jedno přátelství není společensky přípustné, a její život se v krátké době obrátí vzhůru nohama... Chtěla jsem si myslet, že se jim líbí u nás sloužit. Jenomže oni samozřejmě nebyli šťastní z toho, že musejí pracovat celý den v domě, kde je nikdo nemá rád a kde si nemůžou ani chvilku hrát. I kdybych se snažila sebevíc, nikdy bych nemohla být jejich kamarádka, jelikož jsem dcera jejich pána a paní a oni jsou jen sloužící. To, že já i oni jsme děti, bylo každému ukradené. Příběh z viktoriánské doby, kterou tentokrát pozorujeme očima dívky z bohaté rodiny, je určen především dvanácti- až patnáctiletým čtenářkám.... celý text