Vyhledávání v diskuzi

Poznejte knihu podle první věty:
'O mnoho let později, když stál před popravčí četou, vzpomněl si plukovník Aureliano Buendia na ono vzdálené odpoledne, kdy ho otec vzal k cikánům, aby si prohlédl led.' - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Aurelián - Zobrazit vlákno diskuze

Hra se slovy:
Améba Amalie americky atakovala autonomní amébu Aureliána. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Aurelián - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
José Arcadio a Aureliano - Jižní Amerika - zánik rodu A dobrý den všem;-) - Zobrazit vlákno diskuze

Čitateľské fórum.:
John Steinbeck: Hrozny hněvu, Na východ od ráje Louis Aragon: Aurelián Albert Camus: Cizinec, Mor Jean-Paul Sartre: Slova, Zeď, Nevolnost Simone Beauvoirová: Druhé pohlaví Samuel Beckett: Čekání na Godota Eugène Ionesco: Plešatá zpěvačka Jean Genet: Služky, Deník zloděje Georges Bataille: Příběh oka Boris Vian: Pěna dní Julien Green: Každý ve své noci Raymond Queneau: Zazi v metru Alain Robbe-Grillet: Gumy Marguerite Yourcenarová : Hadriánovy paměti Michel Tournier: Král duchů Fernando Pessoa: Heteronyma, Kniha neklidu Curzio Malaparte: Kaput, Kůže Carlo Levi: Kristus se zastavil v Eboli Pier Paolo Pasolini: Darmošlapové, Gramsciho popel, Zuřivý vzdor Giorgio Bassani: Zahrada Finzi-Continiů Italo Svevo: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho Umberto Eco: Jméno růže, Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne Claudio Magris: Dunaj, Mikrokosmy Klaus Mann: Mefisto, Bod obratu Heinrich Böll: Klaunovy názory, Billiard o půl desáté Günther Grass: Plechový bubínek, Žabí lamento, Mé století Peter Handke: Tři pokusy Friedrich Dürenmatt: výbor z dramatického díla Max Frisch: výbor z dramatického díla Thomas Bernhard: Obrys jednoho života, Vyhlazení Hans Magnus Enzensberger: výbor z básnického díla Elie Wiesel: Návrat do Sighetu Elias Canetti: Zaslepení Witold Gombrowicz: Ferdydurke, Deník Czeslaw Milosz: výbor z básnického díla Stanislaw Lem: Solaris Boris Pasternak: Doktor Živago Vladimir Nabokov: Lolita, Lužinova obrana, Promluv paměti Alexandr Solženicyn: V kruhu prvním, Souostroví Gulag Varlam Šalamov: Kolymské povídky Čingiz Ajtmatov: Pozvání na popraviště Josif Brodskij: výbor z básnického díla Venedikt Jerofejev: Moskva-Petušky zpáteční Eduard Limonov: To jsem já, Edáček Vladimir Sorokin: Třicátá Marinina láska Mika Waltari: Egypťan Sinuhet Nikos Kazantzakis: Alexis Zorbas, Kristus znovu ukřižovaný, Poslední pokušení Ježíše Krista Konstantinos Kavafis: výbor z básnického díla David Lodge: Svět je malý George Orwell: 1984, Farma zvířat Anthony Burgess: Mechanický pomeranč James Gordon Farrell: Obléhání Krišnapuru Aldous Huxley: Šedá eminence, Konec civilizace Saul Bellow: Herzog William Burroughs: Nahý oběd Allen Ginsberg: Kvílení Jack Kerouac: Na cestě Ray Bradbury: 451 Fahrenheita, Marťanská kronika Truman Capote: Chladnokrevně Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven Norman Mailer: Nazí a mrtví Henry Miller: Obratník raka, Obratník kozoroha Philip Roth: Portnoyův komplex, Pražské orgie William Saroyan: Tracyho tygr Jerome David Salinger: Frany a Zooey, Kdo chytá v žitě Isaac Bashevis Singer: Satan v Goraji, Stíny nad Hudsonem William Styron: Sophiina volba Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha James Baldwin: Jiná země Gertrude Steinová: Tři životy John Updike: Čarodějky z Eastwicku, Kentaur Gabriel García Marquez: Sto roků samoty, Podzim patriarchy Rabíndranáth Thákur: Gora, výbor z básnického díla Nacume Sóseki: Polštář z trávy Jukio Mišima: Zlatý pavilon Šúsaku Endó: Mlčení Kóbó Abe: Písečná žena Táhá Husain: Kniha dní Lawrence Durrell: Alexandrijský kvartet Salman Rushdie: Satanské verše, Děti půlnoci, Hanba Rohinton Mistry: Křehká rovnováha Arundhatí Royová: Bůh maličkostí Péter Esterházy: Harmonia caelestis, Opravené vydání Péter Nádas: Kniha pamětí Chuck Palahniuk: Program pro přeživší, Zalknutí Ian McEwan: Betonová zahrada Irvine Welsh: Trainspotting, Sviňák - Zobrazit vlákno diskuze

1.) kniha, která byla zmíněna v jiné knize:
Kniha Aurelián od Louis Aragona je několikrát zmíněna v knize Černé lekníny (Michel Bussi) - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
O své rodině Fernanda zpočátku nemluvila, časem však začala idealizovat svého otce. U stolu o něm mluvívala jako o výjimečném člověku, který se zřekl všech světských marností a postupné se stává světcem. Aureliano Segundo, udiven nečekaným velebením svého tchána, neodolal a za manželčinými zády si z toho dělával šašky. Ostatní členové rodiny následovali jeho příkladu a dokonce i Úrsula, která mimořádně dbala na rodinný soulad a potají se trápila nad každou domácí třenicí, si občas dovolila poznamenat, že její pravnouček má cestu k papežskému stolci otevřenu, poněvadž je „vnukem světce a synem královny a zloděje dobytka“. Vzdor onomu posměvačnému spiknutí si však děti zvykly myslet na dědečka jako na jakousi vybájenou bytost, která jim ve svých dopisech psává zbožné veršíky a ke každým vánocům jim posílá bednu s dárky tak velkou, že sotva projde domovními dveřmi. Ve skutečnosti to byly poslední pozůstatky rodinného jmění. * G. García Márquez: Sto roků samoty - Zobrazit vlákno diskuze

Které knihy jste četli (nej)víckrát?:
Mám několik "vyprošťováků" :-) Betty MacDonald - Co život dal/a vzal/ Erich Maria Remarque - Nebe nezná vyvolených a Tři kamarádi Eileen Goudgeová - Oddané sestry Louis Aragon - Aurelián Patrick White - Sukně z listí ... ani raději nebudu pokračovat a skončím oddechovkou: Zdeněk Jirotka - Saturnin - Zobrazit vlákno diskuze

Oblíbené první věty v románech:
"Když Aurelián uviděl Berreniku poprvé, připadala mu ošklivá...." Louis Aragon - Aurelián - Zobrazit vlákno diskuze

333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1:
Žádné veliké překvapení teď, po půlnoci, nejsem schopna vymyslet. Proto se budu řídit tím, co vyznává i nightlybird - předkládám ukázku z knihy, kterou mám moc ráda, není prvoplánová, nejde jí přečíst "jedním dechem", ale probíjíte se v ní houštinou, a zejména - jak to vyhledávám ve všech knihách - obsahuje vtipné pojednání o úloze literatury v životě lidském. Nuže: "Ona encyklopedická víra v neodvratný osud se stala základem velkého přátelství. Od té doby se Aureliano každé odpoledne scházel se oněmi čtyřmi debatéry, kteří se jmenovali Álvaro, Germán, Alfonso a Gabriel, prvními a posledními přáteli, které v životě měl. Pro člověka, jako byl on, uzavřeného do světa psané skutečnosti, ony bouřlivé schůzky, jež začínaly o šesté večerní v knihkupectví a končívaly na úsvitě v nevěstincích, představovaly skutečný objev. Až do té doby ho nikdy nenapadlo, že literatura je nejlepší hračkou, kterou si kdo vymyslel, aby si z ostatních tropil šašky, jak jim to při jedné pitce předvedl Álvaro. Trvalo nějaký čas, než si Aureliano uvědomil, že všecky ty svévolné nápady vycházejí z příkladu učeného Katalánce, pro něhož byla jakákoliv moudrost bezcenná, nemohl-li jí užít k tomu, aby vymyslil nový způsob přípravy hrachu." - Zobrazit vlákno diskuze