Paradoxy české šlechty přehled
Vladimír Votýpka
Po dvou úspěšných knihách Příběhy české šlechty a Návraty české šlechty zaznamenává autor v závěrečném dílu další pozoruhodné příběhy aristokratů, spravujících restituovaný majetek.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paradoxy české šlechty. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Dávám 5 hvězd a souhlasím se všemi předchozími komentáři. Osudy všech českých šlechtických rodin byly velmi těžké, jak ve válečném, poválečném i komunistickém a nakonec i novodobém období. Obdivuji jejich vytrvalost, samozřejmou touhu po vzdělání, rodinnou soudržnost a snahu uchovat rodinný majetek po předcích pro budoucí generace. Vždy mě fascinovalo, že některé rody mají až tisíciletou tradici a v minulosti opravdu zásadně zasahovaly do české historie. Je to velký závazek pro současné členy rodů nebo alespoň jeden z činitelů morální úrovně.
Opět výborné. Tentokrát jsou popisovány málo známé osudy některých šlechtických rodin. Bylo to opravdu moc zajímavé a čtivé.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paradoxy české šlechty v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 46x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 9x |
Autorovy další knížky
1995 | Příběhy české šlechty |
2002 | Návraty české šlechty |
2010 | Aristokrat |
2005 | Paradoxy české šlechty |
2014 | Křižovatky české aristokracie |
Další díl plný napínavých příběhů o osudech české šlechty. Každá kapitola, věnovaná určitému rodu, začíná historií tohoto rodu a pak popisuje dění v době války a hlavně v době po únoru 1948. Šlechtické rody v té době o svůj majetek, opatrovaný po generace, přichází.
Často to bylo neoprávněně, následovaly dlouholeté soudní spory, i když šlo vlastně jen o zchátralá sídla. Ale pro šlechtice to bylo jedno s nejsilnějších předsevzetí: pokračovat v tradici a starat se o majetek svých předků.
Asi nejvíc měl zaujal paradoxní příběh Huga Belcrediho, kterého adoptoval bezdětný baron Andrian-Werburg, žijící ve Vídni. Adoptoval ho proto, aby měl komu odkázat svůj majetek. Byl to danajský dar. Z rakouského občanství bylo po anšlusu najednou německé občanství a Hugo musel narukovat. V bojích před Moskvou byl jedním ze třech lidí z celého praporu (350 lidí), kteří přežili. Ostatní padli nebo zmrzli. A majetek po baronu Andrianu-Werburgovi nakonec zdědila jeho druhá manželka...