Ikarijský zaklínač přehled

20.01.2025

V Gorkenské pevnosti stáli z donucení bok po boku a bojovali za odražení nepřítele, který ohrožoval jejich zemi. Nyní je však prastaré proroctví a činy, které už nejdou vzít zpátky, postavily proti sobě, aby rozhodly o bytí a nebytí tří národů. Sara Douglass pokračuje ve svém cyklu Poutníkův návrat a bez jediného zaváhání servíruje stejně ohromující lahůdku, jakou byla už předchozí Válečná sekera. Dynamika, prokomponovanost a neustálé napětí jsou ty nejzákladnější charakteristiky Ikarijského zaklínače. Je až neuvěřitelné, jak krásně přehledná je celá osnova, do níž Sara Douglass vplétá jednotlivé osudy svých hrdinů. Ti ostatně neztratili nic z charismatu, kterým mě tak uhranuli už v prvním díle téhle velkolepé ságy. Přitom je stále na co se těšit, co objevovat, po čem se pídit. A to i přesto, že některá tajemství už byla odhalena. Jenže další už čekají v řadě a já se strašně těším, kam se celý příběh posune a co dalšího si na mě autorka ještě připravila. Takže vzhůru za dobrodružství Muže z hvězd.

11.06.2024

(SPOILER) Plechová huba (automatické předčítání) mě přenesla i přes ty nejvleklejší a nejnudnější části této obludně dlouhé knihy a já jsem tak nakonec druhý díl přečetla celý. Nedočtený první díl mi při tom nijak nechyběl. Nevím, co psát, když Braenn už napsala vše podstatné.

Mně osobně úplně nevadí koncept vyvoleného, který má mnoho zvláštních schopností prostě jen tím, že se správně narodil, pokud i přes to zažívá aspoň nějaké obtíže (což tady je jen milostný trojúhelník, a to nevím, zda mi stačí). Ale úplně bych je nepotřebovala vidět omílané na takovém rozsahu. Azhure je jinak z postav jedna z nejlépe napsaných, ale bohužel, nakonec také jedná nesrozumitelně. Axis měl celou dobu možnost (nepříjemnou a nebezpečnou ale rychlou) odhalit pravdu o tom, kdo Azhure je, ale vybral si raději mučení těhotné ženy, která s ním čekala dvojčata a jen na naléhání někoho dalšího se rozhodl prověřit její mysl, než ji zabije. A představte si, Azhure si ho pak stejně chce vzít a Faraday stejně mrzí, že Axis touží víc po Azhure než po ní. Jako čtenář už si všiml, že Axis a jeho otec nejsou nejostřejší tužky v penále, ale to vysvětlení, které nakonec odhalili, se nabízelo a autorka v zájmu dramatu udělala ze svých hrdinů prostomyslné. Dámy, otočte se zády, posbírejte kouzelné artefakty a prchejte od Axise pryč. Jestliže jsem u prvního dílu napsala, že Faraday si měla najít někoho třetího a vykašlat se na oba bratry, tak teď píšu, že Faraday i Azhure by pořídily lépe, kdyby to daly dohromady spolu a šťastně odešly vychovávat děti někam do lesa, kam by svatí (nebo kdo) Axise nepustili. To by aspoň byl pořádný dějový zvrat a Axis by jen čučel na drát. Ostatní blbosti, jako tahání dítěte všude možně zimním terénem snad ani nepotřebují podrobnější komentář, není to jediná kniha napsaná ženou, podle které dítě matku nijak neomezuje a kojit může i na bojišti.

Nevím, zda se mi chce číst třetí díl, už teď je mi jasné, kdo jsou ti dva dosud neodhalení bohové. Vlastně jsem zvědavá jen na totožnost Temného muže (Vlčí hvězdy), protože množič gryfů (ať už mu tam konečně někdo pošle inspekci z KVS) byl zatím nejzbytečnější postava příběhu. Místo anti-vyvoleného by tam mohl být vcelku jakýkoliv velitel temných sil a přišli bychom jen o noční můry pár postav.