Král popela přehled
Raymond E. Feist
Sága ohňotvůrců série
1. díl
Garn tvořilo původně pět království. Pak však přišla zrada. Královskou rodinu Rudovlasů nezachránila ani jejich spřízněnost s ohněm: král Sandury je popravil do posledního. Zbývají tedy čtyři království, která se ale potácejí na pokraji války. Proslýchá se ale, že svému osudu mohl uniknout novorozený dědic. Čtyři králové proto vypsali za hlavu nevinného dítěte odměnu, aby zabránili tomu, že někde vyroste královský potomek s pomstou v srdci.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2024 , Laser-books (Laser)Originální název:
King of Ashes, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Král popela. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Místy velice zajímavé , místy pro mě moc vleklé . Za mě takový průměr, nic špatného , ale ani se nekonal žádný wau efekt . Ještě promyslím, zda budu číst další díly , protože na jednu stranu mě zajímá , jak to všechno dopadne :)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Král popela v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 24x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 90x |
v Chystám se číst | 94x |
v Chci si koupit | 40x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
1996 | Mág – Učedník |
1997 | Dcera Impéria |
1996 | Mág – Mistr |
2003 | Čestný nepřítel |
1996 | Stříbrný trn |
Raymond E. Feist po mnoha letech mile překvapil. Při poslední trilogii Války Chaosu jsem nabyl dojmu, že svět Midkemie prostě není schopen opustit, nemluvě o změně stylu vyprávění, který jakoby nikdy nedospěl. A ejhle, najednou je tu Král popela, epická fantasy se vším, co k modernímu žánru patří.
Autor se pustil se do mnohem temnějšího vyprávění, koneckonců hned úvodní kapitola dává jasně na srozuměnou, že motivy řeckých tragédií dodnes ovlivňují jeho tvůrčí imaginaci. Samozřejmě, ostřílený spisovatel v sobě nezapře rozmáchlého vypravěče. Dějové linky se k sobě sbíhají pozvolna a valnou většinu románu zabírá pomalý vývoj postav, přičemž ústřední dějová zápletka se laxně formuje v pozadí a ke slovu se dostane až v závěru. Škoda jen, že Feist nakonec neodolá a v dalších dílech přeci jenom všechno s Midkemií propojí. Přesto dokazuje, že je stále schopen ohromit jak nové čtenáře, tak zaujmout ty, kteří nad ním dávno mávli rukou, když již po několikáté od něj dostali to samé co posledně.