Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela přehled
Jaromír Švejdík
Výpravně provedená sbírka písňových textů a ilustrací Jaromíra Švejdíka Jaromír 99 je jedna z nejvýraznějších osobností domácí umělecké scény. V devadesátých letech se prosadil jako zpěvák, skladatel a textař kultovní jesenické kapely Priessnitz, která přišla s estetikou temných hor v pohraničí. Neprostupné mlhy plné fantaskních stvoření později ustoupily civilnějšímu pojetí, přesto skladby neztratily nic ze své působivosti. Švejdíkův záběr však hudbou zdaleka nekončí, v posledních dvou desetiletích se stal vyhledávaným ilustrátorem a kreslířem komiksů v čele s trilogií o výpravčím Aloisu Nebelovi. Právě tyto dva světy spojuje kniha Mimosezóna, kde výběr nejlepších textů skupin Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Letní kapela a písně pro Václava Neckáře doplňují charakteristické ilustrace inspirované krajinou a náladou rodného Jesenicka. Součástí knihy je také zasvěcená předmluva Jaroslava Rudiše a velký profilový rozhovor Michala Pařízka, šéfredaktora hudebního časopisu Full Moon, s autorem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Autor s pseudonymem Jaromír 99 mi byl známý spíše skrze svou výtvarnou činností, za největší srdcovku považuji asi jeho nejznámější píseň "Půlnoční". Poněvadž mě jeho tvorba zajímá, avšak jeho hudba mě jinak zcela míjela, se zájmem jsem hrábla po této knize - a jsem moc ráda, že jsem tak učinila. Obsahuje výběr textů z rozmezí let 1992 - 2022, vychází z nahrávek kapel Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Kafka Band, Letní kapely a písní pro Václava Neckáře. Velmi jsem ocenila předmluvu Jaroslava Rudiše, v níž s nadhledem mluví o tom, jak se se Švejdíkem poznali, a co vedlo k jejich konečné spolupráci. Písně jsou chronologicky řazené, do oddílů dle alb tak, jak postupně vycházely. Autor se v nich zprvu tematicky věnuje Sudetům a mlžným, chmurným Jeseníkům s tajuplnými místy, kde se lidé ztrácejí. Z jeho textů je cítit hořkost a melancholie, postupně se přidává zklamání z lidí, kteří mají sice vše, co si kdy mohli přát, ale šťastní nejsou. Zároveň je znát, jak bravurně ovládá "umění zkratky". Ke konci jsou jeho básně více dějové, epické a civilní: jako časté kulisy mu slouží reálie moderního světa - vlaky, rádio, TV a elektronika, panelové domy a všední dny ve městě obecně. Jeho verše jsou velmi melodické, se slokami refrénovitého charakteru - myslím, že je přímo mistrem "kombinatoriky veršů": nepřestávalo mě udivovat, jak umně je prostřídává a dopřává jim tak zcela jiného vyznění. Využívá přitom četných anafor a epifor, je znát, že se nechal inspirovat i lidovou tvorbou:
...Lidová
Tak už je to za námi, lásko má
byla jsi sladká, medová
a teď v lese pod listím
chladná, bledá spíš
a teď v lese pod listím
chladná, bledá spíš
Tak už je to za námi, nevinná
byla jsi krásná, nádherná
pořád ještě slyším
tvůj pláč pod listím
pořád ještě slyším
tvůj pláč pod listím...
Samozřejmě jsem neodolala a některé jeho písně si hned poslechla, i když přiznávám, že ten hudební styl nepatří zrovna mezi mé oblíbené, rozhodně mě však zaujal. Obrazový doprovod v podobě autorových nejznámějších maleb už je jen taková "třešnička na povedené dortu".
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 22x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
hudebníci, muzikanti Jesenicko písňové texty
Autorovy další knížky
2006 | Alois Nebel |
2020 | Čáslavská |
2022 | Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela |
2007 | Bomber |
„Jako papírový drak
co se utrh ze špagátu
letím si jenom tak
jenom tak letím si
Jako černý mrak
nabitý elektřinou
rozdávám rány
nevím proč, nevím zač
Jako špatnej chlap
co bere dráhu
zdrhám, letím
vyhejbám se drátům
Jako sáček z igelitu
prázdný a zbytečný
padám, nedoletím
ale letím“
Písničky kapely Priessnitz pro mě byly důležité v době mého dospívání, to jsem se snažil nevynechat jedinou příležitost si je na koncertě poslechnout. A vlastně se mnou nějak rostly i dál, zdálo se mi že zklidňování výrazových prostředků a proměna poetiky a důrazů odpovídaly tomu, jak jsem se měnil i já. Společně jsme stárli, prostě. :-)
Na rozdíl od jiných mých juvenilních hudebních a literárních lásek ale ve mě texty Jaromíra Švejdíka nepřestávají rezonovat, myslím si, že by se mi líbily i pokud bych je neměl spojeny s mnoha vzpomínkami.
Každopádně jsem měl z tohoto setkání velké potěšení, slova i obrazy se mě dotkly.
Až se mi ani knížku nechce vracet do knihovny. :-)
„Až skonči tahle zima
zmizí stopy z pláni
odletí a přiletí
ptáci do svých hnízd
Až skonči tahle zima
přijedou letní hosti
co mají svý psy a děti rádi
Ale zatím vítr skulinu hledá
udržovat oheň je třeba
Ale zatím vítr skulinu hledá
pálit obrazy a slova
Až skonči tahle zima“