Den, kdy padla noc přehled

08.01.2025

(SPOILER) Za mě NE. Začnu klady :
- Četla jsem v angličtině, jazyk srozumitelný a trochu jsem si obohatila slovní zásobu.
- Propracovaný svět a občas došlo k nějakému zajímavějšímu zvratu.
- Samotná dramatická linka, kdy zlo nebylo možné porazit a museli jste "jen počkat" na příchod komety.
- Autorčina fantazie, např. icheumoni byli super a pomerančovník je nádherná rostlina. Člověka to úplně svádí k tomu si převorství namalovat.
- Záporačka Canthe, jedna z mála zajímavých postav a to si v záporácích obvykle nelibuju.
- Obálka, ale ta knihu fakt nedělá, takže hvězdičku za ni nepřidávám.
Zápory :
- Plytké charaktery, psychologie postav nula. Někde jsem četla, že se autorka stylem psaní podobá G.R.R. Martinovi. Tak přátelé ne, nepodobá. Osobně jsem si s žádnou z postav nevytvořila vztah a bylo mi fuk, jak kdo dopadne. A přísahám, fakt jsem se snažila.
- LGBT zápletky mně nevadí, pokud mají hlavu a patu. Tato autorka však sklouzává až do jakési manýry, ve které převládají lesbické vztahy. Celé to působí velmi naivně, když například lesby potkávají další a další lesby, aniž by alespoň jedna z nich čelila odmítnutí, které je přirozenou součastí milostných vzplanutí, bez ohledu na sex. orientaci. Hereto zápletka alespoň jedné z hlavních postav by byla osvěžující a Wulf s Glorian k tomu byli úplně stvořeni. Ovšem nic naplat z Wulfa se musel vyklubat homosexuál a z Glorian frigidní žena, která nestojí o intimní vztah s nikým - její škoda, připraví se o to nejhezčí v životě.
- Ženské postavy jsou silné a to by bylo fajn, bohužel ty mužské jsou slabé, neschopné, ufňukané, případně záporné. Všichni muži tam potřebují "vedení". Wulf se půlku knihy jen lituje a pochybuje o sobě. Jeden z mála silnějších chlapů king Bart je obyčejný podpantoflák, který skáče, jak Sabran píská. I v okamžiku, kdy Sabran vymýšlí zjevné bejkárny. Tohle mi vadilo hodně. Silné ženy mohou mít vedle sebe silné muže, rozhodně se to nevylučuje, naopak. Pomyslnou autorčinu pomstu vůči mužům nelze přehlédnout. A pokud tohle má být feministický román, tak kroutím hlavou. Vždy jsem si myslela, že feminismus je o rovnosti a rovných šancích, nikoli o tom, že velí pro změnu ženy a vytváří stejně toxické prostředí jako předtím muži.
- Náboženství. Je vidět, že v tomto směru nemá autorka hlubší vzdělání, a přesto, že je tam popsáno hned několik náboženských systémů, autorka klouže po povrchu a vydává ze sebe jednu prázdnou floskuli za druhou. Místy je to opět velice naivní četba. Kolik prázdných vět bylo napsáno o six virtues, či matce....
- Převorství. Sekta jak vyšitá, beroucí svobodu nešťastníkům, kteří se do ní narodí a s lehkostí (umí si to skvěle odůvodnit) vraždící nevinné lidi. To by samo o sobě nebyl problém. Problém je, že je zjevné, že jim máme fandit.
Pokud bych měla knihu popsat jedním slovem, byla by to plytkost (na 850 stranách, což je na jednu stranu úctyhodné). Chápu, že mladé, klasickou literaturou nepolíbené publikum může knihu milovat, takže se jim omlouvám za veskrze negativní hodnocení. Mně tohle jako ukázka moderního umění stačilo a příště volím raději zase klasiku (nebo alespoň fantasy klasiku) :-).