Čas opovrhnutia přehled

předevčírem

Tentokrát to, bohužel pane Sapkowski, na plný počet hvězd nevidím. Za celou knížku "sejme" Zaklínač jen JEDNU potvoru. Od druhé kapitoly to je: politika, jednání, domluvy, kšefty, řeči, milión lidí, stovky rodů, desítky zemí a tisíce slov... chystá se a uděje jakýsi převrat, válka. Pro ULTRAfanoušky asi nirvána, pro nás "normální" je to téměř k neučtení. Nemám v malíku mapu Zaklínačova světa, jména rodů si fakt nepamatuji a těch osob je tam strašně moc. Jen díky rychlému "střihu" to nezačne nudit, ale čte se to těžko. Na konci, kdy se to všechno nějak "dobije" a sledujeme už jen Ciri zažije knížka obří restart a je to opět super klasický "Zaklínač" byť paradoxně téměř bez Zaklínače. Bylo to fajn, je to za mnou a doufám že příště to bude trošku návrat k normálu.

23.08.2024

Perfektní, jako všichni původní Zaklínači. Vím, že tenhle díl patří mezi fanoušky k nejoblíbenějším, ale tentokrát se pro mě místy malinko táhl. Měřeno zaklínačskou laťkou dostává protentokrát "jen" čtyřku. Nicméně je nutné říct, že je tu nespočet úžasných a nezapomenutelných momentů a scén. Vrcholy tohoto dílu patří k nejvyšším vrcholům celé série. Třeba milostná scéna Geralta a Yennefer v Aretuze patří mezi moje nejoblíbenější (a možná i nejlépe napsané) milostné scény vůbec.
A když jsme u téhle dvojice - celá váha Geraltova vztahu s Yennefer, jeho emocionální jádro v románech stojí hlavně na téhle knize, bez ní by čtenářsky neobstál. Poslední přání je samozřejmě necessitas pro plné porozumění, ale sám o sobě by nestačilo. Ani to, co víme z rámovacího příběhu Hlas rozumu a posledních příbězích Meče osudu. Ty črtají hlavní rysy, kosti; tahle kniha tomu ale takříkajíc dává maso.
Edit: Ještě jsem zapomněl na Hranici možností a Střípek ledu!