Zánik městečka Olšiny (12 povídek) přehled

28.11.2024

Tuto knihu jsem četl pomaleji, než je mým zvykem. Ono jak dojde na hutnější psychologii postav, musí se čtenářská mysl více držet reality a netoulat se přespříliš do hájemství spekulací. I z tohoto důvodu mě nejvíce zaujal titulní Zánik městečka Olšiny, které je v principu alegorií pro rozpad existence. Vnímal jsem tuto novelu spíše jako zábavné satirické postapo, než bizarro (ano, vidím v tom rozdíl). Popravdě ve mně ona úvodní novela vyvolala opačné emoce, než závěrečné torzo romaneta Smaragdový příboj. Ten měl totiž ve své počáteční tajemnosti, symbolismu a barevném ladění (zelená-černá-červená je mé přesné pořadí barev dle oblíbenosti) potenciál mě naprosto strhnout. Bohužel s tím, jak byly karty vykládány na stůl, se tajemno vytratilo a zůstal jen pocit nepříjemného psychického dusna. Je to jeden z mála případů, kdy mi otevřený konec příběhu vyloženě nesedl. Je škoda, že autor už nestihl dopsat i (v doslovu nastíněné) finále, které by textu dodalo potřebné rozuzlení.

Kniha byla doplněna i desaterem temněji laděných povídek z průřezu autorovou tvorbou. Zde nelze nezmínit čtivý kus Hodinky pana Balbána, které mají skvělý námět, plně si uzurpující čtenářovu pozornost. Dále tu máme povídku Přicházející z pekel, která mi svou morbiditou a skladbou připomněla některé známější horrorové přípěhy E.A. Poea. Velice mě překvapila povídka Svatá noc, která je v základu smutná, jednoduchá a stojící na temných snových vizích... nicméně v jisté části jako by na mě vykoukl Král ve žlutém (který by tam dokonce i zapadal, ale spíše jde o mou autosugesci). Pokud mě něco oslovilo méně, byl to nejspíš poetický Vítr, který jsem více docenil až při úvahách následujícího dne. Knihu uzavírá doslov sestavitele této sbírky, Petra Bočka. Závěrečný text funguje i jako rozbor Havlíčkova díla z horrorového úhlu pohledu a doplnění potenciálně zajímavých informací.

Tuto sbírku docení příznivci temnějších příběhů s prvky psychologie.

08.07.2024

Málo se ví, že krom psychologické prózy psal Jaroslav Havlíček též fantaskní a hororové povídky, které představuje tato sbírka. A ačkoli je kvalitativně nevyrovnaná, za pozornost stojí, protože nabízí některé skvosty a zajímavé kousky. K tomu nejlepšímu určitě patří alegorická titulní povídka, která trochu černohumorně vypráví o tom, co se stane, když "zemře" Bůh a mimo to je částečně i zombie hororem, což je úkaz u nás nevídaný! Taktéž závěrečná nedokončená novela Smaragdový příboj je výborná, má skvělou atmosféru, je parádně rozehraná, jen bohužel nedokončená, takže v tom nejlepším skončí (ačkoli v doslovu je konec naznačen), některé scény v ní ale patří k naprostým vrcholům. Za zmínku pak určitě stojí i Přicházející z pekel, což je velmi tajemná povídka s tak absurdní a neuvěřitelnou pointou, že z ní až mrazí, Černá paní pak vychází z určitých lidových pověstí, ale je asi až moc obyčejná, ačkoli se jí nedá upřít hutná atmosféra. Vynikající pak jsou Hodinky pana Balabána, které chvílemi připomínají Stephena Kinga, protože jsou tematicky i stylově velmi podobné a de facto i jejich pointa je nádherně "kingovská", k tomu lepšímu pak patří i Vítr, který jsem ale plně docenil až po přečtení doslovu, který povídku rozklíčoval a postavil do jiného světla. Zbylé povídky pak jsou spíš průměrné a hrozně rychle vyšumí z hlavy, ačkoli mají třeba zajímavý nápad, tak jejich podání není úplně nejlepší, nebo zvláštně experimentující a komplikované (třeba Faustova smrt je zcela jasná alegorie, ale podaná dost složitě a nejasně a po jejím přečtení málokdo ví, o čem vlastně byla). Zánik městečka Olšiny je velmi dobrý soubor povídek českého klasika, který nabídne nové obzory a dokáže, že i v Čechách kdysi vznikala hodně kvalitní díla, která koketovala s tajemnem, fantastikou a hororem a určitě nezaostávala za zahraničními vzory. 75 %