Říkali mi Leni tempo & emoce
Zdeňka Bezděková
V roce 1947 jsem jednou četla v novinách, že se vrátilo do vlasti české děvčátko Alena, které žilo dlouhá léta v německé rodině a kterému tam říkali Leni. Děvčátko prý zcela zapomnělo na svou mateřskou řeč. Stalo se prý melancholickým a nervózním, je prý velmi sklíčené a jen pomalu přivyká novému prostředí. Zamyslela jsem se nad těmito stručnými řádky a začala jsem si představovat smutný, strašný úděl tohoto dítěte a s ním i všech ostatních dětí, které ztratily domov a měly být "převychovány" v nacistických rodinách, daleko od vlasti. Napadlo mi napsat takový příběh. Napsat jej, aby lidé bděli. Vaše Zdeňka Bezděková... celý text
Tempo čtení (3x)
rychlé |
|
0 % | |
střední |
|
100 % | |
pomalé |
|
0 % |
Emoce z knihy (12x)
dojetí |
|
17 % | |
frustrace |
|
17 % | |
soucit |
|
17 % | |
smutek |
|
17 % | |
úleva |
|
8 % | |
rozhořčení |
|
8 % | |
naděje |
|
8 % | |
napětí |
|
8 % |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus děti Německo rodina rasismus osamělost uloupené děti rodinná tajemství dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
2001 | ![]() |
1979 | ![]() |
1986 | ![]() |
1979 | ![]() |
1974 | ![]() |