Čekání na krále tempo & emoce

Pět let mi trvalo, než jsem se odvážil sednout ke stolu a napsat úvodní řádky románu Čekání na krále. Pět let od dokončení prvního dílu Přede mnou poklekni. Byla to doba pro mě nemálo významná. Ovšemže jsem v těch letech pracoval na jiných věcech, ale v hloubi svého vědomí jsem se s postavami svého historického románu nikdy nerozloučil. Část mého zájmu se prostě usídlila v patnáctém století a zůstala tam. Jsem šťastný, že se mi podařilo dovést Jiříka na český královský trůn, aniž bych se zpronevěřil dějinné realitě, i když jsem někdy musel ledacos zhustit, poopravit nebo použít své představivosti. Dělo se to v zájmu umělecké působivosti románu i v zájmu jeho historické věrohodnosti. Současně se přiznávám, že jsem se při tom všem nestylizoval jako účastník dějů patnáctého století, ale že jsem vědomě zůstával tím, čím vskutku jsem: člověkem století dvacátého. (Bohumil Říha) Ve svém novém historickém románu Čekání na krále sleduje národní umělec Bohumil Říha další osudy svého sympatického mladého hrdiny Marka z Týnce, známého čtenářům již z předešlého autorova díla Přede mnou poklekni (ČS 1972, 1977). Poutavý děj knihy se začíná odvíjet od chvíle, kdy se Marek po šestiletém věznění na náchodském zámku vrací do služeb pana Jiříka z Poděbrad. Autorovi se mistrně podařilo skloubit zrání Markovy osobnosti, jeho životní úspěchy i prohry s dějinnými událostmi oněch let z poloviny 15. století, vyznačujícími se všeobecným čekáním na krále: zprvu na Ladislava Pohrobka a po jeho náhlé smrti na Jiřího z Poděbrad.... celý text